Česká republika a výsledky implementace Pekingské deklarace, Platformy pro akci a závěrů 23. zvláštního zasedání Valného shromáždění v roce 2000
24. únor 2005
| Redakce F.cz
Gender Studies, o.p.s. přináší shrnutí zprávy ČR, jejíž plné znění odpovědi je k dispozici zde, a která bude součástí diskuse na 49. zasedání Komise o statutu žen, které se koná od 28. února do 11. března v OSN v New Yorku.
Výsledky dosažené při zajišťování rovnosti mužů a žen
Vláda České republiky přijala Národní akční plán k podpoře implementace Pekingské deklarace a Platformy pro akci a byly ustaveny mechanismy k monitorování dosažených výsledků. Přestože právní řád rovnost mužů a žen zaručuje, není plně uváděna v praxi. Trvalým problémem jsou stereotypy v pohlížení české společnosti na role mužů a žen.
Národní akční plán – Priority a postupy vlády při prosazování rovnosti mužů a žen byl přijat v roce 1998. Obsahuje 40 opatření, která jsou každoročně hodnocena a aktualizována.
Od roku 2002 každé ministerstvo zavedlo pozice „gender focal point“ – pracovníků pověřených sledováním, hodnocením a navrhováním opatření k dosažení genderové rovnosti v rámci působnosti daného ministerstva; koordinaci zajišťuje MPSV.
Rada vlády pro rovné příležitost mužů a žen byl založen v roce 2002, jejím úkolem je definovat politiky v této oblasti a vytvářet platformu pro vytváření koncepcí.
Přestože dosažené výsledky jsou relativně dobré, je stále několik oblastí, na kterých je třeba pracovat. V období posledních pěti let byly přijaty některé důležité zákony v této oblasti.
Od roku 2001 byly přijaty novely zákonů týkající se:
- zákazu diskriminace na základě pohlaví
- ustavení legislativního rámce pro regionální samosprávy pro tzv. pozitivní akce
- zákazu sexuálního obtěžování na pracovišti a povinnosti zaměstnavatele přijmout opatření a napravit vzniklou újmu
- rovných podmínek při službě v armádě, bezpečnostních složkách, ve státní správě a možnosti žádat právní ochranu v případech diskriminace
- stejné odměny za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty
- přenos důkazního břemene v případech genderové diskriminace na pracovišti
Vládní rezoluce zavázala všechna ministerstva vytvořit pracovní místo alespoň na zkrácený úvazek, která budou mít jako jedinou náplň práce sledování a prosazování genderového pohledu a rovnosti a rovných příležitostí mužů a žen – „gender focal point“.
Důležitou roli v oblasti prosazování rovnosti hrají nevládní organizace. Pokrývají oblasti mimo působnost státní administrativy a legislativy.
Ministr financí byl pověřen vypracováním doporučení, jak postupovat při tvorbě rozpočtů na různých úrovních, tak aby bylo respektováno genderové hledisko (gender budgeting).
Veřejná diskuse probíhá na témata:
- státní grantové politiky
- metodologie genderového budgetingu
- reformy volebního systému
- genderové statistiky
- domácího násilí
Dále je vedena diskuse o tématech:
- zavedení principů rovnosti mužů a žen jako součásti vládní politiky
- legislativní podpora opatření
- zajištění rovného přístupu k ekonomickým aktivitám
- vyrovnání sociální pozice mužů a žen pečujících o děti a rodinné příslušníky
- potlačení násilí na ženách
V současnosti je připravován antidiskriminační zákon. Je vedena debata o vertikální a horizontální segregaci a rozdílech v odměňování.
Česká republika dosáhla úspěchu v následujících oblastech:
1. Začlenění principu rovnosti mužů a žen do vládní politiky: názory občanů v této oblasti jsou monitorovány pomocí průzkumů veřejného mínění. Trendy, které vycházejí z dosud provedených výzkumů (např. rezervovaný přístup žen k otázkám genderové rovnosti), nejsou jednoznačné a mohou být ovlivněny momentálními kampaněmi v médiích apod. Celkově je v médiích i reklamě stále pohlíženo na ženy a muže v jejich tradičních rolích, i když je možné vidět určité sympatie ke snahám o emancipaci žen.
Základním poblémem České republiky je to, že tradiční stereotypy rolí žen a mužů se přenášejí do ekonomické sféry a tak vznikají podmínky pro diskriminaci na pracovním trhu.
Úspěch byl dosažen ve zvýšení povědomí v procesu výběru žen do manažerských funkcí ve státní správě. Výběr žen na vyšší pozice na ministerstvech je veden podle principů genderové rovnosti.
2. Legislativní záruky rovnosti mužů a žen a vyšší úroveň zohledňování genderové rovnosti v legislativě: byla přijata řada zákonů a dodatků k existujícím zákonům, tak aby bylo sladěno právo České republiky s právem EU a CEDAW a práce na dalších zákonech zabraňujícím diskriminaci dále pokračuje.
3. Garance rovných příležitostí pro muže a ženy v přístupu k ekonomickým aktivitám: situace žen na pracovním trhu se po dlouhá léta nemění - s vysokým počtem zaměstnaných žen na jedné straně, a na druhé straně diskriminací ze strany zaměstnavatelů, resp. špatně placenými místy zastávanými ženami.
Ne všechny ženy jsou nuceny pracovat z ekonomických důvodů, přestože průměrná česká rodina potřebuje druhý příjem. Podle výzkumů veřejného mínění je pro ženy práce druhou nejdůležitější hodnotou a považují ji za stejně důležitou pro svůj život jako muži. Ženy považují práci za zdroj finančních prostředků na domácnost, ale i za zdroj nezávislosti a zajištění ve stáří a nemoci.
Tři čtvrtiny populace zastávají názor, že ženy jsou na pracovním trhu diskriminovány a to zejména ženy s malými dětmi, ženy po mateřské dovolené a starší ženy. Nerovnost spočívá zejména v možnostech získání zaměstnání a pracovního postupu. Důvodem je zatížení žen péčí o domácnost, struktura pracovních míst a přístup zaměstnavatelů preferujících muže. Největší problémy se sladěním rodiny a pracovního života mají ženy a muži s malými dětmi; jako nejúspěšnější strategie se osvědčilo efektivní rozdělení péče o děti a domácnost mezi oba partnery. Někteří zaměstnavatelé poskytují možnost flexibilních pracovních podmínek (volné pracovní doby, zkrácených úvazků, práce z domova), ty jsou však často využívány muži a ženy jsou závislé na individuálních dohodách s kolegy a zaměstnavatelem.
Nejsou k dispozici žádné statistiky hodnotící výskyt diskriminace a množství prokázaných případů je nízký, především z důvodu obtížné prokazatelnosti.
4. Vyrovnání sociálního statusu žen a mužů pečujících o děti a závislé členy rodiny: Sociologický ústav Akademie věd České republiky provedl výzkum „Podpora využití rodičovské dovolené muži“. Výzkum zjistil, do jaké míry muži pečují o děti mladší 4 let a jak se změnil pohled společnosti na muže využívající tuto možnost. Výsledky ukazují, že péči o děti zajišťují v převážné míře ženy a muži získávají finanční prostředky, podíl mužů na péči o děti se však stává spíše běžným. Jedním z opatření doporučených ke zlepšení situace je propagace modelu chování otců, sdílení rodičovství společně s rovným rozdělením práce v domácnosti. Kampaň by měla podporovat kvality mužů potřebné k péči o ostatní a logicky by měla být provázena kampaní za „novou ženu“, která je ochotná část své mateřské role muži předat, podporovat ho a věřit mu. Tak by se dospělo k ideálnímu stavu, kdy muži a ženy využívají flexibilních forem práce a zároveň sdílejí péči o děti a domácnost.
5. Pozornost věnovaná ženám s ohledem na jejich reprodukční funkci a fyziologické rozdíly: stálou pozornost je třeba věnovat věnovat zdraví žen, obzvláště s ohledem na jejich reprodukční zdraví. Je třeba formulovat pravidla pro práci a bezpečnost práce obzvláště s ohledem na těhotné ženy; legislativní úprava této problematiky v České republice je na vysoké úrovni.
6. Boj proti násilí na ženách: zástupci státních institucí spolu s nevládními organizacemi vedou kampaň proti násilí na ženách - jak formou pomoci obětem, tak prevence a informování veřejnosti. Preventivní kampaň je určena mladým lidem ve věku 15-25 let, aby dokázali včas reagovat na první známky tendence k násilí u svého partnera. V pomoci obětem hrají hlavní roli nevládní neziskové organizace jako Bílý kruh bezpečí, ROSA, ProFem a další.Organizace poskytují bezplatné právní služby a poradenství, kontakt se specialisty, azylové domy, školí zdravotnický personál v rozpoznávání známek domácího násilí, vydávají příručky zabývající se danou problematikou. Organizace La Strada se věnuje boji proti obchodu se ženami.
Institucionální mechanismy
Pozornost, která je přikládána problematice genderové rovnosti je vidět také na důležitosti vládních institucí a dokumentů, které se touto problematikou zabývají.
- Ministerstvo práce a sociálních věcí
- „Gender focal points“ na jednotlivých ministerstvech (odpovědní specialisté)
- Rada vlády pro rovné příležitosti mužů a žen
- Stálá komise pro rodinu a rovné příležitosti v Poslanecké sněmovně
- Nevládní neziskové organizace
- Sociální partneři
Hlavní výzvy a reakce na ně
Hlavní překážkou zavádění principu rovného zacházení je nízká úroveň povědomí veřejnosti a genderové citlivosti, kdy otázky rovného zacházení nejsou běžně vnímány jako skutečný problém nebo priorita společnosti. Přestože v oblasti legislativní byl v posledních letech učiněn pokrok, v každodenní praxi není vždy aplikován.
Úkoly vyplývající z Rozhodnutí vlády č. 453 z května 2004:
· koordinovat mediální politiku jednotlivých ministerstev v této oblasti
· zavést opatření, aby na ministerstvech a jimi řízených institucích bylo dosaženo vyváženého zastoupení mužů a žen na manažerských pozicích a v pracovních kolektivech
· prosazovat princip rovnosti na jednáních tzv. tripartity obzvláště v oblasti odměňování
· zajistit, aby ministerstva v oblastech své kompetence komunikovala a spolupracovala s nevládními organizacemi, které se rovnými příležitostmi zabývají
· využívat možnosti účastnit se programů a aktivit v oblasti rovných příležitostí na mezinárodní úrovni
· zajistit vzdělávání v oblasti lidských práv a rovných příležitostí
· zajistit začlenění opatření proti diskriminaci žen a mužů při jejich zapojení do rozhodovacích procesů (pozitivní akce)
· podrobit plánování, rozhodování a hodnocení ve všech stádiích jejich přípravy a zavádění analýze z hlediska rovných příležitostí mužů a žen (gender mainstreaming)
· pokračovat ve veřejné diskusi na téma rovných příležitostí
· podporovat projekty na podporu rovnosti mužů a žen jako součást grantové politiky
· kontrolovat všechny právní normy, zda jsou v souladu s rovnými postavením žen a mužů ve společnosti a požadavky EU v této oblasti
· za účelem zvýšení konkurenceschopnosti žen na pracovním trhu, nabídnout vzdělávání, trénink a rekvalifikace především těm ženám, které byly ekonomicky neaktivní po dobu péče o děti, a ženám žijícím na venkově
· soustředit se na zákony regulující pracovní vztahy, tak aby v nich byl zakotven zákaz diskriminace na základě pohlaví, stejná odměna za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty a ochrana žen při práci
· podporovat zájmy dívek i chlapců, mužů i žen, tak aby se věnovali přípravě na profesi v oboru netradičním pro jejich pohlaví
· analyzovat učebnice a pomůcky z pohledu reprodukce genderových stereotypů; zařadit tuto problematiku do vzdělávání budoucích pedagogů o do dalšího vzdělávání pedagogů a pracovníků ve školství
· vzdělávat kariérové poradce na úřadech práce a ve školách v oblasti rovných příležitostí a rovného přístupu k ženám a mužům
· podporovat vznik vzdělávacích programů pro ženy na venkově, tak aby se zvýšila jejich možnost najít vhodné zaměstnání nebo podnikat
· zajistit, aby péče o děti a závislé členy rodiny byla zohledněna při stanovení podmínek a výše sociálních dávek, sociálního pojištění, dávek v nezaměstnanosti atd. bez ohledu na pohlaví pečujícího člena rodiny
· umožnit vytvoření variabilních pracovních režimů, aby bylo možno sladit péči o rodinu a zaměstnání
· podporovat přístup žen k zaměstnáním využívajícím informační a komunikační technologie a zvýšit účast žen na školeních a tréninku v těchto oblastech
· podporovat vznik zařízení pro péči o děti a závislé členy rodiny
· podporovat vznik zařízení pro pobyt občanů pečujících o děti, kteří jsou v obtížné životní situaci
· podporovat výstavbu bydlení pro občany se speciálními potřebami, včetně osob v ohrožení, obtížných situacích a obětí domácího násilí, zvláště těch, kteří se starají o děti
· zvýšit informovanost žen o zdravotní péči v době těhotenství, porodu a poporodní péči, podporovat možnost volby zdravotnického zařízení i způsobu a místa péče
· využít prostředků ze státního rozpočtu k vyvinutí Národního programu zdraví a podporovat projekty zaměřené na péči o reprodukční zdraví žen a prevenci kardiovaskulárních chorob a rakoviny
· pokračovat v kampani o nepřijatelnosti domácího násilí a všech forem násilí na ženách, umožnit nevládním organizacím zúčastnit se pracovních skupin na toto téma
· zaměřit sociální práci na pomoc obětem trestných činů, podporovat vznik azylových domů i domů s utajenou adresou
· zlepšit právní ochranu obětí domácího násilí
· v rámci grantové politiky podporovat výzkum sociálních fenomenů vedoucích k diskriminaci žen, ohrožujících jejich důstojnost, zdraví nebo život
Vláda České republiky přijala Národní akční plán k podpoře implementace Pekingské deklarace a Platformy pro akci a byly ustaveny mechanismy k monitorování dosažených výsledků. Přestože právní řád rovnost mužů a žen zaručuje, není plně uváděna v praxi. Trvalým problémem jsou stereotypy v pohlížení české společnosti na role mužů a žen.
Národní akční plán – Priority a postupy vlády při prosazování rovnosti mužů a žen byl přijat v roce 1998. Obsahuje 40 opatření, která jsou každoročně hodnocena a aktualizována.
Od roku 2002 každé ministerstvo zavedlo pozice „gender focal point“ – pracovníků pověřených sledováním, hodnocením a navrhováním opatření k dosažení genderové rovnosti v rámci působnosti daného ministerstva; koordinaci zajišťuje MPSV.
Rada vlády pro rovné příležitost mužů a žen byl založen v roce 2002, jejím úkolem je definovat politiky v této oblasti a vytvářet platformu pro vytváření koncepcí.
Přestože dosažené výsledky jsou relativně dobré, je stále několik oblastí, na kterých je třeba pracovat. V období posledních pěti let byly přijaty některé důležité zákony v této oblasti.
Od roku 2001 byly přijaty novely zákonů týkající se:
- zákazu diskriminace na základě pohlaví
- ustavení legislativního rámce pro regionální samosprávy pro tzv. pozitivní akce
- zákazu sexuálního obtěžování na pracovišti a povinnosti zaměstnavatele přijmout opatření a napravit vzniklou újmu
- rovných podmínek při službě v armádě, bezpečnostních složkách, ve státní správě a možnosti žádat právní ochranu v případech diskriminace
- stejné odměny za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty
- přenos důkazního břemene v případech genderové diskriminace na pracovišti
Vládní rezoluce zavázala všechna ministerstva vytvořit pracovní místo alespoň na zkrácený úvazek, která budou mít jako jedinou náplň práce sledování a prosazování genderového pohledu a rovnosti a rovných příležitostí mužů a žen – „gender focal point“.
Důležitou roli v oblasti prosazování rovnosti hrají nevládní organizace. Pokrývají oblasti mimo působnost státní administrativy a legislativy.
Ministr financí byl pověřen vypracováním doporučení, jak postupovat při tvorbě rozpočtů na různých úrovních, tak aby bylo respektováno genderové hledisko (gender budgeting).
Veřejná diskuse probíhá na témata:
- státní grantové politiky
- metodologie genderového budgetingu
- reformy volebního systému
- genderové statistiky
- domácího násilí
Dále je vedena diskuse o tématech:
- zavedení principů rovnosti mužů a žen jako součásti vládní politiky
- legislativní podpora opatření
- zajištění rovného přístupu k ekonomickým aktivitám
- vyrovnání sociální pozice mužů a žen pečujících o děti a rodinné příslušníky
- potlačení násilí na ženách
V současnosti je připravován antidiskriminační zákon. Je vedena debata o vertikální a horizontální segregaci a rozdílech v odměňování.
Česká republika dosáhla úspěchu v následujících oblastech:
1. Začlenění principu rovnosti mužů a žen do vládní politiky: názory občanů v této oblasti jsou monitorovány pomocí průzkumů veřejného mínění. Trendy, které vycházejí z dosud provedených výzkumů (např. rezervovaný přístup žen k otázkám genderové rovnosti), nejsou jednoznačné a mohou být ovlivněny momentálními kampaněmi v médiích apod. Celkově je v médiích i reklamě stále pohlíženo na ženy a muže v jejich tradičních rolích, i když je možné vidět určité sympatie ke snahám o emancipaci žen.
Základním poblémem České republiky je to, že tradiční stereotypy rolí žen a mužů se přenášejí do ekonomické sféry a tak vznikají podmínky pro diskriminaci na pracovním trhu.
Úspěch byl dosažen ve zvýšení povědomí v procesu výběru žen do manažerských funkcí ve státní správě. Výběr žen na vyšší pozice na ministerstvech je veden podle principů genderové rovnosti.
2. Legislativní záruky rovnosti mužů a žen a vyšší úroveň zohledňování genderové rovnosti v legislativě: byla přijata řada zákonů a dodatků k existujícím zákonům, tak aby bylo sladěno právo České republiky s právem EU a CEDAW a práce na dalších zákonech zabraňujícím diskriminaci dále pokračuje.
3. Garance rovných příležitostí pro muže a ženy v přístupu k ekonomickým aktivitám: situace žen na pracovním trhu se po dlouhá léta nemění - s vysokým počtem zaměstnaných žen na jedné straně, a na druhé straně diskriminací ze strany zaměstnavatelů, resp. špatně placenými místy zastávanými ženami.
Ne všechny ženy jsou nuceny pracovat z ekonomických důvodů, přestože průměrná česká rodina potřebuje druhý příjem. Podle výzkumů veřejného mínění je pro ženy práce druhou nejdůležitější hodnotou a považují ji za stejně důležitou pro svůj život jako muži. Ženy považují práci za zdroj finančních prostředků na domácnost, ale i za zdroj nezávislosti a zajištění ve stáří a nemoci.
Tři čtvrtiny populace zastávají názor, že ženy jsou na pracovním trhu diskriminovány a to zejména ženy s malými dětmi, ženy po mateřské dovolené a starší ženy. Nerovnost spočívá zejména v možnostech získání zaměstnání a pracovního postupu. Důvodem je zatížení žen péčí o domácnost, struktura pracovních míst a přístup zaměstnavatelů preferujících muže. Největší problémy se sladěním rodiny a pracovního života mají ženy a muži s malými dětmi; jako nejúspěšnější strategie se osvědčilo efektivní rozdělení péče o děti a domácnost mezi oba partnery. Někteří zaměstnavatelé poskytují možnost flexibilních pracovních podmínek (volné pracovní doby, zkrácených úvazků, práce z domova), ty jsou však často využívány muži a ženy jsou závislé na individuálních dohodách s kolegy a zaměstnavatelem.
Nejsou k dispozici žádné statistiky hodnotící výskyt diskriminace a množství prokázaných případů je nízký, především z důvodu obtížné prokazatelnosti.
4. Vyrovnání sociálního statusu žen a mužů pečujících o děti a závislé členy rodiny: Sociologický ústav Akademie věd České republiky provedl výzkum „Podpora využití rodičovské dovolené muži“. Výzkum zjistil, do jaké míry muži pečují o děti mladší 4 let a jak se změnil pohled společnosti na muže využívající tuto možnost. Výsledky ukazují, že péči o děti zajišťují v převážné míře ženy a muži získávají finanční prostředky, podíl mužů na péči o děti se však stává spíše běžným. Jedním z opatření doporučených ke zlepšení situace je propagace modelu chování otců, sdílení rodičovství společně s rovným rozdělením práce v domácnosti. Kampaň by měla podporovat kvality mužů potřebné k péči o ostatní a logicky by měla být provázena kampaní za „novou ženu“, která je ochotná část své mateřské role muži předat, podporovat ho a věřit mu. Tak by se dospělo k ideálnímu stavu, kdy muži a ženy využívají flexibilních forem práce a zároveň sdílejí péči o děti a domácnost.
5. Pozornost věnovaná ženám s ohledem na jejich reprodukční funkci a fyziologické rozdíly: stálou pozornost je třeba věnovat věnovat zdraví žen, obzvláště s ohledem na jejich reprodukční zdraví. Je třeba formulovat pravidla pro práci a bezpečnost práce obzvláště s ohledem na těhotné ženy; legislativní úprava této problematiky v České republice je na vysoké úrovni.
6. Boj proti násilí na ženách: zástupci státních institucí spolu s nevládními organizacemi vedou kampaň proti násilí na ženách - jak formou pomoci obětem, tak prevence a informování veřejnosti. Preventivní kampaň je určena mladým lidem ve věku 15-25 let, aby dokázali včas reagovat na první známky tendence k násilí u svého partnera. V pomoci obětem hrají hlavní roli nevládní neziskové organizace jako Bílý kruh bezpečí, ROSA, ProFem a další.Organizace poskytují bezplatné právní služby a poradenství, kontakt se specialisty, azylové domy, školí zdravotnický personál v rozpoznávání známek domácího násilí, vydávají příručky zabývající se danou problematikou. Organizace La Strada se věnuje boji proti obchodu se ženami.
Institucionální mechanismy
Pozornost, která je přikládána problematice genderové rovnosti je vidět také na důležitosti vládních institucí a dokumentů, které se touto problematikou zabývají.
- Ministerstvo práce a sociálních věcí
- „Gender focal points“ na jednotlivých ministerstvech (odpovědní specialisté)
- Rada vlády pro rovné příležitosti mužů a žen
- Stálá komise pro rodinu a rovné příležitosti v Poslanecké sněmovně
- Nevládní neziskové organizace
- Sociální partneři
Hlavní výzvy a reakce na ně
Hlavní překážkou zavádění principu rovného zacházení je nízká úroveň povědomí veřejnosti a genderové citlivosti, kdy otázky rovného zacházení nejsou běžně vnímány jako skutečný problém nebo priorita společnosti. Přestože v oblasti legislativní byl v posledních letech učiněn pokrok, v každodenní praxi není vždy aplikován.
Úkoly vyplývající z Rozhodnutí vlády č. 453 z května 2004:
· koordinovat mediální politiku jednotlivých ministerstev v této oblasti
· zavést opatření, aby na ministerstvech a jimi řízených institucích bylo dosaženo vyváženého zastoupení mužů a žen na manažerských pozicích a v pracovních kolektivech
· prosazovat princip rovnosti na jednáních tzv. tripartity obzvláště v oblasti odměňování
· zajistit, aby ministerstva v oblastech své kompetence komunikovala a spolupracovala s nevládními organizacemi, které se rovnými příležitostmi zabývají
· využívat možnosti účastnit se programů a aktivit v oblasti rovných příležitostí na mezinárodní úrovni
· zajistit vzdělávání v oblasti lidských práv a rovných příležitostí
· zajistit začlenění opatření proti diskriminaci žen a mužů při jejich zapojení do rozhodovacích procesů (pozitivní akce)
· podrobit plánování, rozhodování a hodnocení ve všech stádiích jejich přípravy a zavádění analýze z hlediska rovných příležitostí mužů a žen (gender mainstreaming)
· pokračovat ve veřejné diskusi na téma rovných příležitostí
· podporovat projekty na podporu rovnosti mužů a žen jako součást grantové politiky
· kontrolovat všechny právní normy, zda jsou v souladu s rovnými postavením žen a mužů ve společnosti a požadavky EU v této oblasti
· za účelem zvýšení konkurenceschopnosti žen na pracovním trhu, nabídnout vzdělávání, trénink a rekvalifikace především těm ženám, které byly ekonomicky neaktivní po dobu péče o děti, a ženám žijícím na venkově
· soustředit se na zákony regulující pracovní vztahy, tak aby v nich byl zakotven zákaz diskriminace na základě pohlaví, stejná odměna za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty a ochrana žen při práci
· podporovat zájmy dívek i chlapců, mužů i žen, tak aby se věnovali přípravě na profesi v oboru netradičním pro jejich pohlaví
· analyzovat učebnice a pomůcky z pohledu reprodukce genderových stereotypů; zařadit tuto problematiku do vzdělávání budoucích pedagogů o do dalšího vzdělávání pedagogů a pracovníků ve školství
· vzdělávat kariérové poradce na úřadech práce a ve školách v oblasti rovných příležitostí a rovného přístupu k ženám a mužům
· podporovat vznik vzdělávacích programů pro ženy na venkově, tak aby se zvýšila jejich možnost najít vhodné zaměstnání nebo podnikat
· zajistit, aby péče o děti a závislé členy rodiny byla zohledněna při stanovení podmínek a výše sociálních dávek, sociálního pojištění, dávek v nezaměstnanosti atd. bez ohledu na pohlaví pečujícího člena rodiny
· umožnit vytvoření variabilních pracovních režimů, aby bylo možno sladit péči o rodinu a zaměstnání
· podporovat přístup žen k zaměstnáním využívajícím informační a komunikační technologie a zvýšit účast žen na školeních a tréninku v těchto oblastech
· podporovat vznik zařízení pro péči o děti a závislé členy rodiny
· podporovat vznik zařízení pro pobyt občanů pečujících o děti, kteří jsou v obtížné životní situaci
· podporovat výstavbu bydlení pro občany se speciálními potřebami, včetně osob v ohrožení, obtížných situacích a obětí domácího násilí, zvláště těch, kteří se starají o děti
· zvýšit informovanost žen o zdravotní péči v době těhotenství, porodu a poporodní péči, podporovat možnost volby zdravotnického zařízení i způsobu a místa péče
· využít prostředků ze státního rozpočtu k vyvinutí Národního programu zdraví a podporovat projekty zaměřené na péči o reprodukční zdraví žen a prevenci kardiovaskulárních chorob a rakoviny
· pokračovat v kampani o nepřijatelnosti domácího násilí a všech forem násilí na ženách, umožnit nevládním organizacím zúčastnit se pracovních skupin na toto téma
· zaměřit sociální práci na pomoc obětem trestných činů, podporovat vznik azylových domů i domů s utajenou adresou
· zlepšit právní ochranu obětí domácího násilí
· v rámci grantové politiky podporovat výzkum sociálních fenomenů vedoucích k diskriminaci žen, ohrožujících jejich důstojnost, zdraví nebo život