ČTENÍ PRO MALÉ FEMINISTY A FEMINISTKY
Přinášíme čtenářské tipy pro děti i dospívající, které nezúží jejich pohled na svět na modrou, nebo růžovou, na tituly pro kluky, nebo pro holky. Barev je na světě mnohem víc, není třeba si žádnou z nich zakázat. Feministické smýšlení po přečtení nezaručujeme, ale širší rozhled slíbit určitě můžeme. Knihy vybírá a celou rubriku připravuje Kateřina Čopjaková, literární a komiksová kritička týdeníku Respekt a Radia Wave.
NOVINKY
📖 Kniha vnímání vznikla jako disertační práce Lucie Lučanské na UMPRUM v Praze a vypráví o jedné obyčejné procházce do lesa z pohledu pětice smyslu. Každá kapitola je zpracována jinou výtvarnou technikou a přináší nový nápad. Jedna ze stránek věnovaných čichu voní, ty o hmatu zase mají reliéfní povrch. Krásný artefakt, který ocení nejen nejmenší děti, ale potěší i dospělé. Titul získal také ocenění Nejkrásnější kniha roku 2022.
Doporučený věk: 3+
📖 O vakeriben paš o lekvaris/ Povídání u povidel, dvojjazyčná kniha pro děti romské autorky Květoslavy Podhradské a ilustrátorky Kláry Zahrádkové získala letos Zlatou stuhu za nakladatelský počin. Autorka vypráví svým vnoučatům, která přijela na prázdniny, o tom, jaké bylo vyrůstat v osadě na východním Slovensku i v průmyslové Ostravě, kam se rodina později přestěhovala. Kniha je krásně graficky vyvedena, stránky září žlutou i pestrobarevnými ilustracemi Zahrádkové, které jako by se inspirovaly sypanými obrazy umělce Rudolfa Dzurka.
Doporučený věk: 5+
📖 Čarodějův klobouk v novém pátém vydání, to je především radost pro fanoušky*nynky skandinávské spisovatelky a malířky Tove Jansson a jejího příběhu z Muminího údolí. Ceněný překlad Libora Štukavce prošel revizí, byly v něm opraveny chyby a omyly, obálka dostala novou podobu a také ilustrace jsou vytištěny ve vyšší kvalitě. Jednoduše krásná práce, která bude ozdobou každé knihovny.
Doporučený věk: 6+
📖 Kam jsi zmizela? je komiks talentované tvůrkyně Tillie Walden, který na jaře vyšel v češtině. Road movie o dívce Bee, která je na útěku z domova, a automechaničce Lou se pozvolna proměňuje v magický příběh z hranice světů. Walden skládá hold animátorovi Hajaovi Mijazakimu a spouští se do nejtemnějších vod lidské existence. Za komiks získala Walden Cenu Willa Eisnera (obdoba filmových Oscarů v komiksu).
Doporučený věk: 13+
ČTENÁŘSKÁ RECENZE
(Autorkou recenze je Zorka Kopecká (10) z Bradlce. Pokud i vy máte doma mladého čtenáře nebo čtenářku, kteří by k nám rádi napsali recenzi na (audio)knihu, ozvěte se na nezletilikritici@gmail.com!)
Komiks Sibiřské haiku začíná vyprávěním autorky Jurgy Vily, která vzpomíná na svého tatínka a dobu jeho dětství. Byly to neklidné a kruté časy. Začala druhá světová válka. Německá říše napadla Polsko, Litvu krátce nato okupoval Sovětský svaz.
Většina Litevců chtěla žít ve svém, v nezávislém státu, a tak byli mnozí považováni za nepřátele Sovětského svazu. A nepřátele bylo třeba zničit. Litevce, celé rodiny, vyhnali z domovů. Vyhnali je a vystěhovali do nejvzdálenějších, nejmrazivějších koutů Ruska, na dalekou Sibiř, kde museli tvrdě pracovat.
Děj se celý skládá ze vzpomínek otce autorky Algise, kterému v dětství říkali Algisek. Komiks začíná od konce tím, že Algisek jede vlakem zpátky domů ze Sibiře a vzpomíná na to, co prožil. Algisek měl sestru Daliu. Jeho tatínek byl starosta a včelař a maminka nemluvila od té doby, co jim zemřela jejich sestřička Romanka. Všichni žili společně v jedné vesnici v Litvě, i babička, děda, stejně jako teta Petronela. Ta milovala vše japonské, hlavně haiku.
Jednoho červnového rána do Algiskova domu vtrhli sovětští vojáci a donutili rodinu odjet vlakem na Sibiř. Ve vlaku bylo hodně jejich známých, babička, dědeček a také paní učitelka Violeta, která se všem snažila zlepšovat náladu. Jen zdraví muži včetně Algiskova tatínka byli posláni do pracovního tábora. Vyprávění pokračuje dalším vzpomínáním Algiska na to, jak krutě se ve vyhnanství na Sibiři žilo.
Na každé stránce Sibiřského haiku jsou obrázky od ilustrátorky Liny Itagaki, které se mi moc líbí, protože jsou zajímavé a každý trochu jinačí. Na některých stránkách jsou to vyloženě krátké komiksy, jinde jsou to zase spíše ilustrace, dohromady tvořící román v obrazech.
Hezké jsou také stránky, na kterých autorka představuje různé lidi. Například u maminky má nakreslenou její fotku a zároveň maminku krátce popíše.
Příběh je smutný. Vzbuzoval ve mně vztek na Rusy (Sovětský svaz) a lítost nad Litevci, kterým sebrali Rusové jejich území. Na druhé straně mi udělalo radost, že se i na Sibiři našli lidé, kteří vyhnancům nezištně pomáhali. I když byla minulost Litevců krutá, tak možná přispěla ke svobodné budoucnosti, protože Litva je od roku 1990 svobodnou republikou. Doporučuji pro méně útlocitné děti, nejlépe od 9 let.
Sibiřské haiku: napsala Jurga Vile, nakreslila Lina Itagaki, přeložila Věra Kociánová, vydalo nakladatelství Argo (2022).
SETKÁNÍ
Muzeum literatury, v pražské Pellého vile, kam se přestěhoval Památník národního písemnictví, myslí ve svých expozicích i na děti. Je připraven dětský tištěný průvodce, do kterého můžete plnit úkoly a obtiskovat razítka. Jeho součástí je také hra Příhodotvoření, v suterénu je dětská zóna a také mnoho knih k volnému čtení a prohlížení. Muzeum pořádá i různé tematické tvůrčí dílny. Aktuální program najdete na www.muzeumliteratury.cz.
SLOVNÍK dnešních čtenářů a čtenářek
M-anga je jednoduše řečeno japonský komiks, poprvé se toto slovo objevilo už na konci 18. století a původně znamená rozmarné kresby nebo nespoutané skicy. Celosvětově známou se stala během americké okupace po druhé světové válce a od té doby její popularita jen roste. I v Česku se vydává stále více překladů japonských komiksů především díky populárním sériím jako Naruto, Death Note nebo Spy x Family. Pokud toužíte po něčem náročnějším, sáhněte po dílech Osamu Tezuky, který byl přezdíván Bůh mangy. Paleta žánrů japonského komiksu je neuvěřitelně bohatá od hororu přes romantiku až po historii, v Japonsku čtou totiž komiksy nejen děti, ale i senioři.