Fotky žen v médiích: odhalené a sexy tělo!
Týdeník Euro nedávno na titulní straně prezentoval nahou ženu sedící na odpadkovém koši, ze kterého se sypaly prášky. Žena měla dlouhé blonďaté vlasy, bujné poprsí, dokonalou postavu, plné rty a smyslný výraz... Vedle ní byl popisek "hrajeme si na doktory" a krátký text o tom, že za povzbuzující pilulky utratíme ročně miliardy. Marně hledáte souvislost mezi vzhledem oné ženy (přesněji nahým tělem) a prezentovaným tématem?
Alespoň částečné objasnění se objevilo ve vlastním textu, kde jsme se dozvěděli více o narůstající spotřebě pilulek na potenci. Shodu s vizuální prezentací tématu a jeho ztvárněním však úplně neozřejmil ani obsah textu, byť lze vzít v úvahu, že nahé tělo zde zastupovalo zmínky o sexu. Pokud však přistoupíme na prezentaci nahoty, nemělo by na titulní straně být spíše tělo MUŽSKÉ, mluvíme-li o pilulkách na potenci?
Logická dedukce nás s největší pravděpodobností dovede k souhlasu, realita nikoliv. Tuzemská mediální praxe totiž učinila z odhaleného ženského těla samozřejmost. Na ženy (a zejména na jejich nahotu) se prý dívá podstatně lépe, resp. na nahou ženu se mohou podívat jak muži, tak i ženy, zatímco v případě nahoty mužské už taková úměra neplatí. Ať je tomu ve skutečnosti jakkoliv, jde o standard, který se v posledních letech v českém mediálním prostředí uchytil. Ženské postavy, ať už odhalené nebo zahalené, jsou nejen na titulních stránkách, ale i na fotografiích uvnitř listu.
Nahota v médiích? Žádný problém!
Jak vyplývá z pravidelných analýz webu www.zenyamedia.cz, na fotografiích, které doplňují jednotlivé komunikáty, jsou ženy prezentovány odlišně než muži. Důraz je kladen na polonahé či úplně nahé ženy ve svůdných pózách, preferována je erotika a svůdnost. Přednost dostávají ženy štíhlé, krásné, usměvavé a mladé. Podobné fotografie přitom nejsou výsadou časopisů a magazínů, pronikají také na stránky denního tisku. Uvedené stereotypy navíc rozšiřují a dále podporují i periodika určená výhradně ženám.
Fotky žen jsou součástí prakticky každého obrazového materiálu, a to i v případě, kdy komunikát pojednává jen o mužích (mužských záležitostech), či o aktivitách souvisejících s ženami i muži současně. Pro pochopení významu sdělení ovšem není nutné, aby na fotografiích podporujících komunikát bylo zachyceno zrovna (a pouze) pohlaví ženské. Naopak - s použitím generického maskulina v textu taková prezentace působí značně nesourodě.
Co zůstává v případě mužů tabu, je právě zmiňovaný důraz na sexualitu: odhalené tělo. Zatímco v případě žen jsou pohlavní orgány zobrazovány bez rozpaků nebo je tělo prezentováno ve spodním prádle, u mužů je volena úplně jiná vizualizace. Občas se sice objeví fotografie odhalující mužské tělo, o obrazovou shodu však rozhodně nejde. Na rozdíl od žen se jejich intimita neprezentuje s takovou samozřejmostí.
Rozdíly jsou patrné i ve výrazu - zatímco muži jsou zobrazováni seriózně a často jen od pasu nahoru (např. politici při jednání), ženy zase tak, aby vynikla jejich ženskost (znázorňuje se celé tělo, pozornost se přitom zaměřuje na dekolt a nohy).
Jednotlivé redakce by při tvorbě ilustračního materiálu měly pamatovat na to, že okruh čtenářů netvoří pouze muži. Na úvod by stačilo zamyslet se nad tím, jak se asi cítí čtenářka při koupi ekonomického či politicko-společenského týdeníku, z jehož obálky se na ni culí nahá sexy žena.