Gender Pay Gap diskriminaci nezměří
Průměrné i mediánové mzdy mužů jsou celkově vyšší než mzdy žen. Tento text se soustředí na mzdy mediánové, které nejsou oproti průměrům citlivé na extrémní maxima a minima a lépe charakterizují skutečnou střední hodnotu. Gender Pay Gap (GPG) je potom ukazatelem, který říká, jaká je mzdová diferenciace podle pohlaví, kde platy mužů jsou položeny za základ (100 %) a od tohoto základu je odečten procentuální podíl mezd žen vztažených ke mzdám mužů.
Gender Pay Gap v sobě obsahuje jak informaci o segregaci, tak o diskriminaci na trhu práce. Ani po očištění dat od vlivu nejrůznějších struktur (věkové, vzdělanostní, struktury podle odvětví, kategorií zaměstnání ad.) není možné vyseparovat „čistou diskriminaci“. Vždy zde budou důležité faktory (psychologické, dispoziční, hodnotové), které jsou neměřitelné, které se ale do odměňování promítají. Hodnota GPG představovala v ČR v roce 2011 přibližně 16 %. Při pohledu na vzdělanostní strukturu populace je vidět, že nejvyšších hodnot dosahoval GPG u osob se středoškolským vzděláním bez maturity, kde je v populaci zastoupeno výrazně více mužů (GPG je zde přibližně 27 %), nejnižších potom u středoškoláků s maturitou, kde zase v populaci převládají ženy (GPG zde dosahoval hodnoty 15 %).
Nejvyšší mediánové mzdy dosáhli muži i ženy s nejvyšším vzděláním, v případě mužů se jednalo v průměru o necelých 38 tisíc Kč, u žen o přibližně 30 tisíc Kč. Nejnižší mzdy potom pobíraly osoby se vzděláním nejnižším, kde mediánová mzda žen činila v průměru 14,4 tisíc Kč a v případě mužů 17,8 tisíc Kč.
Ve všech věkových kategoriích zaznamenali muži vyšší mediánové mzdy, než ženy. Zatímco muži dosahovali nejvyšších mediánových mezd ve věkových kategoriích 30-39 a 40-49 let, ženy pobíraly nejvyšší mzdu později, ve věku 50-59 a 60 a více let. Roli tu hraje skutečnost, že ve věku 30-39 (ale i 40-49 let) jsou ženy často na mateřské dovolené (či se po ní vracejí na trh práce a pokoušejí se sladit profesi s péčí o dítě) a výše jejich příjmů je tak zásadně ovlivněna. Nejvyšší hodnotu GPG zaznamenala věková kategorie 30-39 let (22 %), nejnižší GPG (6 %) bylo zjištěno ve věku 20-29 let, tedy věku, kdy podíl osob s vysokoškolským vzděláním podle pohlaví je vyrovnaný a kdy ještě tolik žen neodchází na mateřskou dovolenou.
Při pohledu na pětileté věkové skupiny je vidět, že nejvyšší GPG vykazovala kategorie 35-39 let (hodnota GPG zde představovala 25 %), nejnižší pak ve věku 25-29 let (GPG zde činil 5 %).
Mediány mezd (a GPG) se výrazně liší podle skupin odvětví (NACE). Tady je zapotřebí zejména upozornit na skutečnost, že v rámci sledovaných odvětví zastávají muži často zcela odlišné pozice od žen, a to se promítá ve zjištěných mzdách. Například v oblastech ubytování, stravování a pohostinství či zásobování vodou a u činností souvisejících s odpady pobírají ženy v průměru o něco vyšší mediánové mzdy, než muži. Je to dáno jejich rozdílnou specializací a jiným typem práce (roli zde hraje i vzdělání).
Dalším příkladem může být stavebnictví, kde jsou zaměstnaní převážně muži. Gender Pay Gap je zde ale poměrně nízký, což je způsobeno diametrálně odlišnou náplní práce žen a mužů. Ženy se v rámci stavebnictví soustřeďují spíše na administrativní činnosti, jež vyžadují vyšší vzdělání a jsou více honorovány.
Nejvyšší mediánové mzdy (a současně nejvyšší hodnoty GPG) byly u obou pohlaví zjištěny v peněžnictví a pojišťovnictví a v souvislosti s informačními a komunikačními činnostmi. V peněžnictví a pojišťovnictví představovala hodnota Gender Pay Gapu téměř 35 %. Zatímco muži vykazovali nejvyšší mediánové mzdy právě v pojišťovnictví a peněžnictví (v průměru dostávali 47 300 Kč měsíčně), nejvyšší mediánová mzda žen byla zjištěna v oblasti informačních a komunikačních činností (v průměru 36 300 Kč měsíčně). Téměř sedmadvacetiprocentní GPG zaznamenal průmysl zpracovatelský, zde však byly mediánové mzdy u obou pohlaví podstatně nižší. Nejnižšími mediánovými mzdami se vyznačovalo odvětví ubytování, stravování a pohostinství (kolem 11 000 Kč měsíčně), kde zároveň v průměru ženy měly vyšší plat, než muži. Přehled kategorií skupin odvětví přináší následující seznam:
A – Zemědělství, lesnictví a rybářství
B – Těžba a dobývání
C – Zpracovatelský průmysl
D – Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla
E - Zásobování vodou, činnosti související s odpady
F – Stavebnictví
G – Obchod, opravy motorových vozidel
H – Doprava a skladování
I – Ubytování, stravování a pohostinství
J – Informační a komunikační činnosti
K – Peněžnictví a pojišťovnictví
L- Činnosti v oblasti nemovitostí
M – Profesní, vědecké a technické činnosti
N – Administrativní a podpůrné činnosti
O – Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení
P – Vzdělávání
Q - Zdravotní a sociální péče
R – Kulturní, zábavní a rekreační činnosti
S – Ostatní činnosti (Více o mediánu mezd podle skupin odvětví níže v Grafu č. 3)
Nejnižší rozdíly v platech žen a mužů byly tedy pozorovány u středoškoláků s maturitou, u osob ve věku 25-29 let. Nejvyšší potom u středoškoláků bez maturity, osob ve věku 35-39 let a u zaměstnaných v peněžnictví a v pojišťovnictví.
Jak bylo na předchozích řádcích řečeno, nelze tyto diference jednostranně vysvětlovat diskriminací na trhu práce, ale vždy je zapotřebí zkoumat, co je v pozadí, a jak se na výsledném obraze podílí segregace. Statistika bohužel nemá účinný a spolehlivý nástroj, který by dokázal podíl segregace a diskriminace na trhu práce oddělit a vyčíslit. Vždy je nutné brát v úvahu faktory nekvantifikovatelné, které jsou ale při posuzování výsledného rozdílu v platech žen a mužů neméně rozhodující.
V honbě za co nejnižší úrovní ukazatele GPG bychom si možná měli říci jedno. Není až tak podstatné, jestli se nám podaří docílit co nejnižší hodnoty tohoto ukazatele. Podstatnější je, jestli trh práce poskytuje ženám a mužům takové podmínky (flexibilní formy zaměstnání, částečné úvazky, atp.), které slaďování profesního a rodinného života umožňují, a nevytvářejí zde naopak bariéry.
