Gender ve veřejné dopravě: příklad města Lovaň

V zajištění dostupné a udržitelné veřejné dopravy bývají sociální dimenze cestování opomíjeny. V belgickém městě Lovaň se proto rozhodli analyzovat způsoby využívání dopravy různými skupinami žen a formulovat závěry, které by mohly přispět k větší vstřícnosti vůči jejich potřebám.

Průzkum situace byl navržen jako kvalitativní výzkum, který oslovil několik skupin prezentujících různé úhly pohledu na veřejnou dopravu. Byly realizovány rozhovory s osobami působícími v různých relevantních organizacích, zabývajících se např. mobilitou, ženami, sociálně potřebnými či seniory a seniorkami. Proběhly 4 fokusní skupiny s různými skupinami žen (ženy ze sociálně slabšího prostředí, ženy s dětmi do 12 let, profesně aktivní ženy bez dětí či s většími dětmi, seniorky nad 65 let). Terénnímu šetření předcházelo i studium dostupných textů a zpráv popisujících téma mobility z genderové perspektivy.

Existují rozdíly v dopravě mezi muži a ženami?

Již analýza dostupných zdrojů poukázala na odlišnosti typických způsobů využití dopravy a potvrdila potřebnost uplatnění genderové perspektivy. Podle stávajících zjištění ženy častěji chodí pěšky, pokud cestují v autě, pak častěji jako spolujezdkyně. Muži jsou častěji řidiči aut a využívají více kolo, zároveň ale platí, že cestují na delší vzdálenosti i jim cestování zabírá více času. Ženy více cestují v souvislosti s potřebami rodiny, muži v kontextu zaměstnání či volnočasových aktivit.

A mezi ženami samotnými?

Ale ani ženy nevyužívají veřejnou dopravu stejně, jak ukázaly různorodé skupiny zapojené do tzv. focus groups. Ženy ze slabších sociálních poměrů primárně využívají autobusů či chodí pěšky, velmi často vůbec nemají řidičský průkaz ani nevlastní automobil. Zejména mezi migrantkami není populární jízda na kole. Oproti tomu matky s malými dětmi jsou silně zaměřené na využívání auta, to jim totiž umožňuje lépe řetězit několik úkolů za sebou: typicky mezi ně patří odvoz dětí do školy, cesta do zaměstnání a nákup potravin pro celou rodinu. I proto je pro ně problém více využívat kolo, které je spolu s autobusy a vlaky oblíbeným dopravním prostředkem profesně aktivních žen s menším objemem rodinných závazků. Ženy ve věkové skupině 65+ nejčastěji využívají autobus, což je ovlivněno tím, že v tomto věku mají nárok na městskou dopravu zdarma. Ani kolo ani auto nevyužívají kvůli obavám z rostoucí hustoty provozu, případně s ohledem na fyzická omezení.

Napříč skupinami se ženy shodly na tom, že by si přály být více zapojené do rozhodování o veřejné dopravě a uvítaly by více informací na místech, která běžně navštěvují např. školy, lékařské ordinace či dětská centra.

Doporučení pro zlepšení podmínek veřejné dopravy

- Instalace skříněk na zamykání nákupních tašek

- Dostupnost veřejných toalet

- Možnosti pronájmu dětského kočárku

- Dostatek laviček v centru města

- Více prostor, kde lze bezpečně parkovat kola s přívěsným vozíkem či nákladní kola

- Důraz na ohleduplné chování v autobusech a jejich dostupnost pro osobu s kočárkem

- Více informací o možnostech sdílené jízdy autem

Použité zdroje:

Gender equality as a new topic in mobility (City of Leuven, Belgium).

Mobile Leuven Women – prezentace.