V rámci vyhlášení výsledků soutěže Firma Roku: Rovné příležitosti na jarním HR Congressu byly oceněny hlavně dobré praxe slaďování
Letošní ročník soutěže byl zaměřen na problematiku slaďování pracovního a osobního života. Ve spolupráci se Svazem personalistů ČR a Unií zaměstnavatelských svazů ČR jsme měly*i tu čest podílet se na jarním HR Congressu, který se odehrál 30. května v pražském kině Přítomnost a v jehož průběhu došlo k vyhlášení výsledků soutěže.Firma Roku: Rovné příležitosti
Ve svých úvodních proslovech připomněly*i zástupkyně a zástupci Svazu personalistů ČR, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva průmyslu a obchodu zejména důležitost změn, kterým čelí legislativa i zaměstnavatelé v oblasti slaďování a rovných příležitostí. Na téma rovnosti v pracovním prostředí navázal Petr Douda z firmy Randstad prezentací výzkumu s tématem rovnosti, následovali řečníci Daniel Říman a Robert Hlaváček z firmy Pluxee, kteří představili pohledy žen a mužů na zaměstnanecké benefity. Blok uzavřel Josef Chovanec z firmy Trexima, který zasadil problematiku rovného odměňování žen do kontextu směrnice EU o transparentním odměňování a zmínil také své praktické zkušenosti s výhodami transparentního odměňování v kontextu dobrého pracovního prostředí a wellbeingu.
Po pauze na kávu a networking následovala prezentace zástupců firmy Moore, Tomáše Buriánka a Ondřeje Přerovského o dopadech nefinančního ESG auditu (jehož sociální rovinu ve spojitosti s problematikou rovnosti ve svém článku blíže představuje Johana Jonáková). Adéla Šeredová Purschová z Ministerstva práce a sociálních věcí navázala svým příspěvkem o diverzitní a flexibilní pracovní kultuře, zmínila i to, jak je důležitá pro vyvracení stereotypů ohledně slaďování práce a péče.
Akcí provázela moderátorka Jana Stehlíková, která všem mluvčím položila stejnou otázku: „Jaký je váš názor na kvóty?“ Odpovědi přítomných se vcelku podobaly, mohli*y jsme zaslechnout argumenty typu: „Každý by měl být vnímán na základě odvedené práce, nikoli genderu,“ nebo „pokud je prvním pilířem rovnost, nejsou kvóty třeba“. Moderátorka nicméně poměrně trefně doplnila, že je zajímavé, že právě přítomní “mocní bílí heterosexuální muži“, kteří se v rámci svého kariérního rozvoje nemusí potýkat se stereotypy ohledně péče o děti a domácnost a dalšími nerovnostmi, jsou striktně proti pozitivním opatřením, která jsou zaměřena právě na ženy. Odlišným názorem přispěly řečnice Adéla Šeredová Purschová a Johana Jonáková, které se vyjádřily jasně pro kvóty s vysvětlením, že ženy na pracovním trhu stále čelí mnoha bariérám, jako je například skleněný strop, jež jim objektivně znemožňují kariérní růst. Kvóty tak „pouze“ pomáhají vyrovnávat startovní pozici a stírat stereotypy.
Jak může zaměstnavatelům v managementu slaďování pomoci genderový audit, ukázala Johana Jonáková, ředitelka organizace Gender Studies, o. p. s. Audit zahrnuje analýzu personálních a institucionálních procesů, hodnotí stávající situaci, identifikuje dobré praxe v dané organizaci. Data z auditů dokládají, že jeden z hlavních nedostatků v oblasti slaďování je neudržování kontaktu mezi zaměstnanými a zaměstnavatelem během mateřské a rodičovské dovolené. Na základě zpětné vazby od zaměstnaných z terénních šetření a z právní poradny Gender Studies vyplývá, že personální oddělení funguje často pouze na mzdové úrovni, ale neposkytuje poradenství ohledně administrativy nástupu na mateřskou či rodičovskou. Co naopak zaměstnankyně a zaměstnanci oceňují? Především flexibilitu pracovního uspořádání, zkrácený úvazek, home office a klouzavou pracovní dobu. Ukazuje se ale, že často chybí například vyčleněná a vybavená místnost, kam lze přijít s dítětem i s doprovodem a sama/sám si vyřídit na pracovišti vše potřebné. Na závěr byla také zmíněna problematika sendvičových generací a zviditelňování péče otců.
Flexibilita a udržování kontaktu, to je oč tu běží
Blok byl zakončen představením příkladů dobrý praxí u firem, které postoupily do finále letošního 16. ročníku soutěže Firma Roku: Rovné příležitosti. Lenka Volfová představila možnosti slaďování Institutu biostatistiky a analýz, s.r.o., zmínila například spolupráci s organizací v průběhu rodičovské a mateřské, jejíž výši lze každý měsíc upravovat dle svých kapacit a možností, zapojování se do firemních aktivit i dalšího dění (rehabilitací, sportovních aktivit i workshopů na téma duševního zdraví), nebo také flexibilitu v rámci plánování vlastní práce. Petr Pokorný z Tesco Stores ČR, a.s. zmínil v kontextu dobrých praxí především důležitý cíl firmy – spokojenost všech zaměstnaných a poskytování dobrých služeb. Již v průběhu náboru klade firma důraz na poskytování rovných příležitostí všem, nehledě na věk a gender. Taktéž mezi dobré praxe zařadil flexibilní pracovní dobu, plánování si směn na míru dle svých potřeb a inkluzivní vedení manažerů. Jana Vychroňová představila slaďovací aktivity firmy Vodafone Czech Republic, a.s., mezi které se řadí například flexibilita úvazků i plánování práce a možnost zkrácených úvazků u všech pozic. Zmínila také, že firma se v rámci politik slaďování zaměřuje i na pečující otce a duhové rodiny, důležitá je i podpora zaměstnaných ve všech životních situacích. Spokojenost a setrvání zaměstnaných je primární cíl firmy. Na závěr zazněl důležitý návod, jak zjistit, co je pro kterou firmu v případě nastavování slaďovacích politik důležité – nebát se zeptat zaměstnaných a inspirovat se v rámci dobrých praxí na trhu práce.
Co jsme se dozvěděly*i v panelové diskuzi na téma Jak na slaďování pohledem úspěšných zaměstnavatelů si můžete přečíst v článku zde.
Program kongresu byl zakončen slavnostním vyhlášením vítězných firem letošního ročníku soutěže. Na úvod vyhlašování poděkovala Johana Jonáková všem firmám, které se přihlásily, celková zaměstnanecká populace přihlášených firem čítala pro letošní ročník více než 15 000 osob, generální partnerství soutěži poskytly firmy T-Mobile a DPD – Direct Parcel Distribution CZ s.r.o.
Na třetím místě se umístila firma Tesco Stores ČR, a.s., u které porota kladně hodnotila především pravidelná šetření rozmanitosti v populaci, příspěvek na otcovskou dovolenou ve výši 100 % a mentoringový program „Jak být inkluzivním leaderem“. “Velmi si ocenění vážím. Jsem za to strašně rád, že to, co děláme pro naše lidi, je vidět i z externího pohledu,” sdělil Petr Pokorný z Tesco Stores ČR, a.s.
Druhé místo obsadil Institut biostatistiky a analýz, s.r.o. Ačkoli šlo o malou organizaci, dokázala velmi dobře obstát v konkurenci velkých zahraničních firem, a to zejména v oblasti spokojenosti zaměstnaných, firemní kulturou se stejnými příležitostmi i ohledně agendy mateřské a rodičovské, kdy bylo dotazníkovým šetřením potvrzeno kladné hodnocení i ze strany zaměstnaných. “Moc děkujeme, žijeme slaďováním osobního a pracovního života, tak máme ocenění,” vyjádřila se Lenka Volfová z Institutu biostatistiky a analýz, s.r.o.
Na prvním místě skončila firma Vodafone Czech Republic, a.s., jejíž příprava do soutěže byla porotou hodnocena velmi kladně. Firma využívá velmi funkční nástroje pro oblast slaďování osobního a pracovního života. Oceněny byly i konkrétní příklady, které se týkaly adekvátní podpory kariérního růstu a kompenzace dřívějšího návratu do práce. Porota dále pozitivně ohodnotila firemní kulturu a možnost částečného úvazku pro všechny rodiče či volno pro druhého rodiče, a to bez ohledu na jeho gender. “Velký dík za tuto cenu. Myslíme si interně, že děláme skvělé věci, a ještě je super, když se to ocení veřejností a touto cenou,” podělila se Jana Vychroňová, Vodafone Czech Republic, a.s.
Na závěr předávání ocenění bylo také vyhlášeno téma dalšího ročníku soutěže Firma Roku: Rovné příležitosti – bude jím podpora otcovství ve firmách.
*************************************************************************************************************************************************************************************
Tvorba článku byla podpořena v rámci projektu "Na rodičovskou chytře. Osvětou a poradenstvím proti chudobě". Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky. Výstupy projektu nereprezentují názor Úřadu vlády České republiky a Úřad vlády České republiky neodpovídá za použití informací, jež jsou obsahem těchto výstupů.
