Kdy začnou zaměstnavatelé investovat do osob 50+?

Se Štefanem Duháněm, ředitelem odboru podpory trhu práce na Ministerstvu práce a sociálních věcí, jsme hovořili o zaměstnávání starších osob, o jejich obtížné pozici na trhu práce, o bariérách v hlavách zaměstnavatelů při jejich zaměstnávání, a o nízké motivaci i nabídce vzdělávání pro tuto věkovou skupinu. Ale také o tom, že se díky demografickému vývoji situace starších nejspíše změní, protože porodnost klesá a populace stárne, zvyšuje se věk odchodu do důchodu a za chvíli začnou nevyhnutelně stárnout i osoby na trhu práce, zaměstnanci i zaměstnavatelé, a podmínky se jim budou muset přizpůsobovat.

S prodlužujícím se věkem odchodu do důchodu začíná být velmi palčivá otázka zaměstnávání osob 50+, které patří ke skupinám ohroženým na trhu práce. Jak MPSV k problematice přistupuje, je v této oblasti aktivní?

O uvědomění si vážnosti situace uplatnění starších osob na trhu práce svědčí skutečnost, že vláda ČR stanovila ve svém programu jako jeden z národních dílčích cílů v oblasti zaměstnanosti do roku 2020 zvýšení míry zaměstnanosti pracovníků ve věku 55 - 64 let na 55 %. Toto se stalo na základě přijetí cíle strategie EVROPA 2020.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) realizuje prostřednictvím Úřadu práce ČR (ÚP ČR) aktivní politiku zaměstnanosti v rámci přidělených finančních a personálních zdrojů. Kromě poradenských činností zabezpečuje uchazečům a zájemcům o zaměstnání rekvalifikace pro zvýšení jejich kompetencí a uplatnění se na trhu práce. V současné době hospodářské krize není ze strany zaměstnavatelů vytvářen dostatek pracovních míst a pracovníci ÚP ČR nemají kam uchazeče umisťovat. Předpokladem pro snížení počtu uchazečů o zaměstnání je tedy ekonomický růst, to je základ pro vytváření nových pracovních míst v hospodářství, ale bez chybějících prorůstových opatření vlády, stimulů pro zaměstnavatele, nemůže MPSV zaměstnanost na trhu práce zásadně ovlivnit. K 31. 1.2013 evidoval ÚP ČR na svých krajských pobočkách a jejich kontaktních pracovištích téměř 600 tisíc uchazečů o zaměstnání, z toho téměř čtvrtinu uchazečů starších 50 let, a evidoval necelých 34 tisíc volných pracovních míst, na jedno volné pracovní místo tedy připadalo v průměru 17,3 uchazeče.

Lze očekávat, že bude mít reforma, respektive posouvání věku odchodu do důchodu, v souvislosti se zaměstnaností a udržením se na trhu práce horší dopad na ženy, případně obecně, že ještě zhorší pozici osob 50+ na trhu práce? Plánujete v této oblasti nějaké aktivity?

Důchodová reforma je realizována z důvodu demografického vývoje, tedy stárnutí populace a neudržitelnosti průběžného financování systému. Dopady budou stejné jak na ženy, tak i muže, avšak paradoxně může prodloužení hranice odchodu do starobního důchodu změnit pozici kategorie 50+ na trhu práce, neboť se z hlediska věkové struktury pracovní síly stanou „mladšími“ a zaměstnavatelé budou do těchto lidských zdrojů investovat a budou lépe vnímat pozitiva spojená s jejich zaměstnáváním (pracovní a životní zkušenosti).

Co si myslíte, že je hlavní důvod horší pozice osob 50+ na trhu práce – jejich nedostatečná motivace, únava, nedostatečná schopnost přizpůsobit se měnícím se technologiím a způsobům práce?

Faktorů je celá řada, za jednu z hlavních příčin lze označit nižší flexibilitu, ochotu učit se nové znalosti a dovednosti, neboť v mnoha případech kvalifikace starších osob neodpovídá potřebám trhu práce, a to zejména v oblasti jazykových a počítačových dovedností. Tento hendikep je dále umocňován neochotou zaměstnavatelů investovat do dalšího vzdělávání starších pracovníků. Pozitiva a negativa lze shrnout do několika oblastí. Mezi pozitiva patří dlouholeté pracovní a životní zkušenosti, vyšší zodpovědnost a loajalita, uvážlivější a vyrovnanější rozhodování, spolehlivost, menší fluktuace a větší časová flexibilita. Jako negativum se jeví nižší úroveň dosaženého vzdělání, neochota dále se vzdělávat, chybějící dovednosti v používání nových technologií, nedostatečné jazykové a počítačové znalosti, nižší fyzická výkonnost, častější zdravotní problémy, možná zatíženost stereotypy.V případě manuálních, fyzicky náročných profesí, významně klesá schopnost jejich výkonu v důsledku celkové fyzické únavy.

Není důvodem i neochota zaměstnavatelů tyto skupiny zaměstnávat, nedostatečné manažerské know-how při práci s osobami 50+?

Neochota zaměstnávat věkově starší osoby je zřejmá ze statistických dat, jak bylo uvedeno výše, většina zaměstnavatelů v dnešním konkurenčním boji požaduje plně kvalifikovanou a flexibilní pracovní sílu a nechce ztrácet čas zvyšováním kvalifikace pracovníků, jak starších, tak i mladých bez praxe. I Svaz průmyslu a dopravy si uvědomuje problematiku starších osob a realizoval pro personalisty firem na toto téma přednášky a vydal publikaci Starší pracovníci – příležitost pro podniky. Časem se díky přirozenému vývoji a vlivu západních i skandinávských trendů, bude muset učinit kompromis mezi zaměstnavateli a staršími pracovníky, kdy zaměstnavatelé budou muset vyjít těmto pracovníkům vstříc nad rámec zákoníku práce a přizpůsobit jim pracovní dobu, pracovní prostředí i výkon práce.

Myslíte, že na horší pozici má vliv i stereotypní postoj celé společnosti ke stárnoucím osobám? Osoby 50+ se nemohou často věnovat naplno práci, protože musí pečovat o potřebné členy rodiny, hraje i toto nějakou roli?

Ano, z výše uvedených faktorů vyplývá, že zaměstnavatelé dávají přednost při najímání mladším zaměstnancům z důvodu jejich menších životních závazků a tím větší flexibility, např. ochoty práce přesčas, ochoty účastnit se teambuildingových akcí, pracovních cest i do zahraničí. Upřednostňuje je i kvůli předpokládaným lepším jazykovým a počítačovým dovednostem. Z tohoto důvodu je skupina starších uchazečů o zaměstnání zařazována do rekvalifikačních kurzů k získání těchto dovedností. Na podporu harmonizace rodiny a práce jsou realizovány také různé projekty v rámci Operačního programu z Evropského sociálního fondu, opatření 3.4.– Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce.

Jaká bude role Úřadů práce v oblasti zaměstnávání osob 50+, plánuje se proaktivnější přístup Úřadů práce k této problematice?

V souladu se zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, je skupině uchazečů o zaměstnání ve věku 50+ při zprostředkování zaměstnání věnována zvýšená pozornost. Z toho vyplývá role ÚP ČR, tzn., že jsou přednostně umisťováni prostřednictvím nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Jedná se o společensky účelná pracovní místa a veřejně prospěšné práce, kde je poskytována mzdová dotace zaměstnavatelům na přijaté uchazeče nebo zájemce o zaměstnání nad 50 let. Dalšími opatřeními jsou realizované projekty z ESF, které můžete nalézt na www.esfcr.cz ve 2.1 Posílení aktivních politik zaměstnanosti.

Existují nějaké výzkumy v ČR, které se zabývají tím, proč nastupují osoby 50+ do předčasných důchodů, případně jaké volí strategie při nástupu do důchodu a z jakého důvodu?

MPSV disponuje výzkumnými studiemi, které zpracoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, např. „Podpora osob 50+ na trhu práce v praxi vybraných zemí EU“ (2012), a také již dříve si MPSV nechalo zpracovat studii „Podpora zaměstnávání starších osob“. Disponujeme i publikací Age Management – Komparativní analýza podmínek a přístupů využívaných v ČR a ve Finsku (2011).

Závěry těchto studií MPSV využívá, ale samozřejmě nelze využít nebo přímo aplikovat vše, neboť se jedná o mezinárodní srovnání. Přístup v jiných zemích se liší díky rozdílnému historickému i kulturnímu vývoji společnosti.

Příkladem může být v ČR specifický přístup k rodinnému životu. Při nástupu do předčasných důchodů hraje v českých podmínkách významnou roli rozdílný přístup mužů a žen. Předčasné důchody využívají spíše ženy, které si volí novou sociální roli v životě, rodinnou úlohu - hlídání vnoučat. Dalším významným faktorem je určitá letargie, úbytek motivace při dlouhodobém hledání nového místa a rozhodování mezi učením se nových věcí a klidem předčasného důchodu. MPSV samozřejmě s touto rizikovou skupinou aktivně pracuje a snaží se ji udržet na trhu práce prostřednictvím nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, jak bylo zmíněno výše.