Narovná Rada pro rovné příležitosti vztahy mezi ženami a muži v ČR?
Mezi hlavní priority Rady jako poradního orgánu vlády patří připravovat návrhy směřující k prosazování a dosažení rovných příležitostí pro muže a ženy v oblasti harmonizace českého práva s právem EU, projednávat a koordinovat základní koncepční směry vlády při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže, stanovovat priority pro projekty jednotlivých resortů na podporu realizace rovných příležitostí a hodnotit jejich efektivitu. „Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů je orgán poměrně mladý, a proto je potřeba jeho činnost rozvíjet a konkretizovat,“ říká na adresu Rady zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab, jeden z členů Rady. Podle něj je v této oblasti velice těžké uchopit problém a vymezit vůči němu jasné stanovisko. „Mám pocit, že tu chybějí do očí bijící jednotlivosti, které lze překonat pomocí zákona. Prozatím se jedná o jakousi obecnou inventuru toho, co se děje,“ pokračuje Jařab. Právě z toho důvodu Rada přistoupila k tomu, že na svých pravidelných zasedáních vytváří text Priorit a postupů při prosazování rovnosti žen a mužů v ČR, za které nesou odpovědnost jednotlivé resorty ministerstev.
Jednou z hlavních priorit Rady je do konce roku 2003 zpracovat výsledky genderových analýz do koncepčních materiálů, které budou spadat do působnosti ministerstev. Do stejného data má být zpracována problematika zajištění rovných příležitostí žen a mužů v přístupu k ekonomické aktivitě s důrazem na specifické postavení žen žijících na venkově. V tomto směru totiž nadále přetrvává diskriminace žen v segregaci pracovního trhu podle pohlaví včetně feminizace některých odvětví, nižších výdělcích žen a jejich mzdovém znevýhodňování, v obtížném dosahování řídicích a rozhodovacích pozic jak v podnikatelské, tak veřejné sféře, skryté diskriminaci osob pečujících o děti a v neposlední řadě preferovat při propouštění ženy. „Podle genderové analýzy zaměstnanosti, kterou zpracovalo ministerstvo práce sociálních věcí, platí, že i přes vyšší podíl žen v obyvatelstvu, jsou ženy méně ekonomicky aktivní a především v kategorii dlouhodobě nezaměstnaných převyšují muže,“ říká náměstek ministerstva práce a sociálních věcí Miroslav Fuchs, místopředseda Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů.
Kromě toho Rada vidí řešení v celkovém zlepšení informovanosti o problematice rovných příležitostí na všech úrovních působnosti, tj od školení a seminářů pro veřejnost, až po úzce specializované programy pro pedagogy či postupné aplikace genderově senzitivní výuky na školách a ve školských zařízeních. Podle Elišky Janšové z Asociace pro rovné příležitosti je důležité, aby činnost Rady byla provázána s činností neziskových organizací, které se věnují tématu gender. „Je pravda, že v Radě je z dvaceti tří členů pouze sedm z neziskového sektoru, ale to vůbec nevadí. Někdy to sice vypadá, jako bychom byly v opozici vůči ministerským úředníkům, ale není to tak. Všichni se snažíme problematiku rovného postavení mezi ženami a muži posunout dál, než je tomu doteď,“ pokračuje Janšová.
Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů využívá strategie ovlivňování politiky na úrovni náměstků jednotlivých resortů ministerstev. „Myslíme si, že náměstci a náměstkyně mají mnohem větší pravomoci než jen řadoví zaměstnanci ministerstev. Rozhodnutí jsou přenášeny přímo na vedení jednotlivých ministerstev a toho bychom chtěli maximálně využít,“ říká místopředseda Rady Fuchs. Aktivní politika zavádění rovných příležitostí v praxi se daří hlavně ministerstvu obrany, které výrazně navýšilo počet žen ve svých řadách. „Je to sice také hlavně kvůli požadavkům z NATO, nicméně je to další krok kupředu,“ doplňuje Janšová.
Ani Evropská unie neodkládá problém rovných příležitostí žen a mužů stranou a má jej zakotven v řadě dokumentů. Na konci března 2003 proběhla v Athénách mimořádná konference na téma rovnoprávného postavení žen ve společnosti, která schválila text Deklarace o ženách a Evropském konventu. Jejím výsledkem je požadavek, aby princip rovnoprávnosti žen a mužů byl, spolu s ostatními formami diskriminace, začleněn do textu budoucí evropské ústavy.