Ne každý člověk je mužem

pan Daniel Deyl, odborník na svět (viz tiráž), se v článku "Past feministické lingvistiky" (Týden 34/2003) s lehkou ironií pozastavuje nad snahou přizpůsobit jazykové vyjadřování faktu, že ne každý člověk je mužem. Píše, že názvy profesí formulované neutrálně, tj. tak, aby bylo zřejmé, že je vykonávají jak muži, tak ženy, jsou veřejnosti méně srozumitelné než ty stávající názvy, které výkon té které profese jednoznačně přiřazují mužům nebo ženám. Problém "nižší" srozumitelnosti názvu profesí, mimochodem ne zrovna přesvědčivě doložený, je v článku uváděn jako centrální a je prezentován jako možný důsledek jakési kuriózní snahy feministek, přirovnávaných ke spolku na zušlechťování dlouhosrstých jezevčíků.

Autor žije v hlubokém omylu. Snaha zavádět neutrální názvy profesí přímo souvisí s odstraňováním diskriminace žen a mužů v přístupu k zaměstnání. Hledá-li se inzerátem "učitelka do mateřské školy" nebo v článku uváděná "letuška", dává se předem najevo, že muž - učitel nebo číšník s příslušnou kvalifikací nemá šanci. Tak to chápou v anglofonních zemích zmiňovaných v článku, ale i u nás, kde zákon o zaměstnanosti (ustanovením § 1 odst.2) diskriminační nabídky zaměstnání zakazuje. Východiskem zaměstnavatelů z možného konfliktu se zákonem je formulovat nabídku zaměstnání, resp. název požadované profese, neutrálně. Pokud v tom zaměstnavatelům feministky a paní Valdrová pomohou, pak jim patří dík. Starost o to, zda bude inzerát srozumitelný či nikoliv, lze ponechat na inzerentovi; ten si své zájmy ochrání nejlépe.

Stanislava Horská

21.8.2003