Novinka v knihovně GS - Karolína Herschelová : první žena, která objevila kometu

Hoskin, Michael. Karolína Herschelová : první žena, která objevila kometu. z anglického originálu přeložila Ludmila Eckertová.  1. vyd. Praha : Academia, 2006. 212 s. (Ženy a věda ; sv. 1). ISBN 80-200-1468-3.  

Autor nás v knize zavede do doby, kdy ženy byly z vědy prakticky vyloučeny. Karolína (Carolina Lucretia) Herschlerová svým působením tento rámec značně překročila. Nejen svým přínosem v astronomii, ale také tím, že byla jako první žena v tomto oboru uznána a finančně ohodnocena samotným králem.

Narodila se v Hannoveru v roce 1750 do rodiny hudebníka Isaaca a jeho negramotné ženy Anny.

Karolína se jako dítě neměla možnost dostat k vyššímu vzdělání, než jaké bylo tehdejším dívkám nabízeno. Tedy učit se číst, psát a zachovávat své náboženské povinnosti. V rodině působila jako pomocná síla, protože její dvě sestry zemřely ještě před jejím narozením. Byla to nehezká dívka poznamenaná neštovicemi, její šance na sňatek byli minimální. Doma se učila plést a tkát. K vyšším znalostem ji dopomáhal vlídný soused, se kterým se scházela ještě před úsvitem, protože sedm začínali její domácí povinnosti.  

Pak na dlouhou dobu ovlivnila rodinný život válka. V té době také zemřel Karolínin otec – jediný člověk, který ji nikdy neublížil a který se tajně snažil zapojovat ji do tajů hudby. Po jeho smrti byla Karolína odkázána na milost matky a staršího bratra, který se stal novou hlavou rodiny.

V době, kdy jí bylo 22 let, její bratr William, živící se v té době jako hudebník, začal mít obavu o budoucnost malé sestry. Rozhodl se odvézt ji do anglického Bathu, kde žil také hudebně orientovaný bratr Alexandr.

Omezená znalost angličtiny ji od okolí značně odcizovala. Úspěšní bratři se snažili zapojit ji jako zpěvačku na několika soukromých večírcích a benefičních koncertech. Kromě toho se také učila hře na cembalo. Později si však uvědomili, že Karolína zdědila pouze některé hudební geny a její kariéra se v této oblasti pomalu začala uzavírat.

William se ve volných chvílích věnoval astronomii. To samozřejmě mělo vliv i na Karolínu, která byla v  hodinách zpěvu a během hry na hudební nástroje nucena pomáhat provádět různé astronomické činnosti. Publikace Fergusonovy astronomie (Ferguson byl členem Královské společnosti jako konstruktér modelů nebeských těles), která se velice skromě dotýkala mimo jiné i hvězd, stála u zrodu pozdějších Williamových myšlenek. Jako hudebník se také zajímal o harmonii a proto zakoupil dílo Harmonie od profesora Smithe. Byl tímto dílem natolik zaujat, že neváhal a koupil další jeho dílo – dva svazky Optiky. Tak došlo k důležitému zvratu nejen ve životě obou sourozenců, ale i v celé historii astronomie.

William začal konstruovat dalekohled dlouhý až 6 m a považoval za samozřejmé, že Karolína s Alexandrem se do této činnosti zapojí. Na hudbu nezanevřeli, živila je. O dva roky později však zájem o astronomii začal převládat a přesunul je do prostornějšího domu, kde bylo více místa na konstrukce dalekohledů a pozorování. V roce 1783 dostal požehnání k výrobě od samotného krále, který si objednal 5 desetistopých dalekohledů. Královský zájem nakonec donutil Williama a jeho sourozence přestěhovat se do Windsoru.

Zprvu vozil William své dalekohledy do královského zámku, později však král projevil přání podívat se na Williamům dvacetistopý dalekohled. A tak se způstlý lovecký zámeček stal královským hostitelem.

V té době William pověřil Karolínu vyhledáváním zajímavých objektů na noční obloze. Jejím hlavním úkolem bylo objevování komet a zaznamenávání jejich polohy. Zprvu nebyla příliš nadšená. Musela opustit Bath, kde se konečně začala úspěšně rýsovat její hudební kariéra i společenský život. Nicméně i přes nepříznivé počasí, které ji neustále zamlžovalo dalekohled Karolínu práce začíná bavit. Během jednoho měsíce zvýšila počet tehdy známých mlhovin o pět procent.

Williamovi ležel už dlouho v hlavě problém, jak změřit vzdálenost hvězd. Věděl, že splnění takového úkolu by znamenalo vyřešit velký problém hvězdné astronomie. Karolína začala vykonávat práci jeho zapisovatelky, protože bylo velmi náročné zapsat zpozorované a pak se rychle vrátit ke sledování, protože oči si musely znovu zvykat na tmu.

William nejen že budoval (na poměry tehdejší doby) ohromné dalekohledy, ale také dal svými údaji nový vědecký směr. Karolínin podíl na pozorování mlhovin byl nenahraditelný, protože jedině tak mohlo být zaznamenáno skutečně vše, co bylo pozorováno. Kromě toho, její specialitou bylo neustálé vyhledávání nových komet na noční obloze. Za svoji působnost jich objevila osm.

Byla to ona, která mu pomohla získat nesmrtelné jméno. Za svůj přínos byla na shormáždění Astronomické společnosti oceněna zlatou medailí. Dokonce se o ní uvažovalo jako o kandidátkce na medaili samotné Královské společnosti. Zemřela v neuvěřitelných 98 letech a na pohřbu jí projevila úctu celá Hannoverská královská rodina.

Lenka Neubauerová, studentka sociální práce a sociální politiky na Fakultě sociálně ekonomické Univerzity JEP v Ústí nad Labem.