Novinka v knihovně GS - The Part-Time paradox
Epstein, Cynthia Fuchs. Part-time paradox, The : time norms, professional life, family and gender. New York ; London : Routledge, 1999. 179 s. ISBN 0-415-92123-6.
Částečný úvazek jako deviace?
Kromě toho, že jsou lidé pracující na částečný úvazek posuzováni často jako méně ctižádostiví, je jim také upírána dostatečná profesionálnost. Jakési sociální stigma jenž vychází ze společensky dané normy. Přestože mnozí z nich berou svoji práce stejně vážně, stávají se terčem nepřátelství a nepochopení ze strany kolegů pracujících na plný úvazek i klientů, kteří nepovažují za příliš efektivní komunikovat s člověkem, který „zítra už nemusí být“.
Částečný úvazek je již tradičně a velmi úzce spjat se ženami a předpokládanou péčí o rodinu. Někteří zaměstnavatelé však mají pocit, že ženy nemohou stát na obou pozicích současně. „Buď budeš matka nebo budeš právník, obojí ale dohoromady nejde“– podobnou zkušenost má mnoho žen, které se snaží o dohodu na redukci svých pracovních hodin. Ale i muži jsou předmětem narážek. Když usilují o práci z domova právě z rodinných důvodů, je jim naznačováno, že „skutečný muž z domova zkrátka nepracuje“.
Ekonomický přínos
Studie ze začátku 90. let minulého století ukazují, že přes veškeré předsudky se firmě její loajalita vrátí v podobě nižších absencí a kratších přestávek - což je logické vzhledem k časovému tlaku v rámci zkráceného pracovního dne. V překladu to znamená, že je zvýšena produktivita práce. Vzhedem k tomu, že zkrácená pracovní doba je především doménou něžného pohlaví, lze tedy ženy považovat za atraktivní skupinu na trhu práce.
V rovině ekonomických výhod, týkajících se přímo těchto zaměstnanců, situace už tolik příznivá není. Ve chvíli, kdy se pracovník dostane do tísně (ať už díky xxx termínu nebo náročnosti úkolu) jeho časové zatížení se rovná spíše plnému úvazku. Bohužel, obvykle bez příslušného finančního ohodnocení. Peněžně není zohledněn ani čas strávený na seminářích, pracovních večeřích nebo nadrámcových pracovních schůzkách. I když mnozí jsou přesvědčeni, že příslušná kritéria pro nadstandardy splňují, jsou ochuzeni o benefity, jenž se často vztahují jen na kolegy, kteří podepsali smlouvu na permanentní pracovní dobu.
Kariérní postup
V USA se předpokládá, že každý zaměstnanec bude pracovně a osobně růst a tento předpoklad se vztahuje skutečně na široké spektrum povolání. Nicméně lidem, jenž mají smluvený částečný úvazek je tato možnost mnohem více odepírána.
Zkrácený úvazek také symbolizuje, že společnost ve své organizační struktuře nepočítá s takovým místem jako se stálým. Vyjadřuje tím, že částečný úvazek je jen způsob, jak řešit dočasně péči o malé děti (či podobné osobní záležitosti), ale nepovažuje ji za pracovní strategii pro zbytek života.
Postavení a jeho dilema
Postavení lidí na částečný úvazek se dostává do rozporu s jejich zkušenostmi. Mnoho z nich se může pochlubit širokými znalostmi a profesionální kvalifikací. Mají zkušenosti s řešením nejrůznějších situací. Jejich neúplná časová participace je však staví do pozadí a často pod vedení mnohem mladších a méně zkušených kolegů. Ženy navíc často pociťují,ze strany svých šéfů jistou nadřazenost a neuznání a to i přes sebevětší odborné dovednosti.
Kolegialita
Jedním z nejproblematičtějších aspektů jsou omezené vztahy s kolegy. Není zde tolik šancí ani času zastavit se ve druhé kanceláři, jen tak na chvíli vyplout z pracovních záležitostí a nezávazně popovídat. Jak uvedla jistá američanka: „vzhledem k tomu, že v práci trávím třetinu pracovní doby, mám i třetinovou šanci navázat kolegiální a přátelské vztahy“.
Je to mínus nejen ze sociálního úhlu pohledu, ale také omezuje přístup k užitečným informacím, které si právě kolegové v takových okamžicích vyměňují. Na druhou stranu je zde stejně tak snížená šance získávat možné informace právě od lidí, kteří jsou pod tlakem sníženého počtu hodin.
Lenka Neubauerová, studentka sociální práce a sociální politiky na Fakultě sociálně ekonomické Univerzity JEP v Ústí nad Labem.