Nucené sterilizace romských žen
12. říjen 2006
| Linda Sokačová
V srpnu 2006 se v americkém New Yorku konalo zasedání Výboru CEDAW (Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen), kde zazněla také zpráva o postavení žen v České republice. Jedním z nejzávažnějších porušováním lidských práv žen v ČR jsou podle českých nevládních organizací nucené sterilizace romských žen z let 1970 – 1990.
V srpnu 2006 se v americkém New Yorku konalo zasedání Výboru CEDAW (Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen), kde zazněla také zpráva o postavení žen v České republice. Jedním z nejzávažnějších porušováním lidských práv žen v ČR jsou podle českých nevládních organizací nucené sterilizace romských žen z let 1970 – 1990.
Podle neziskových organizací působících v této oblasti sterilizovala československá vláda v letech 1970 – 1990 romské ženy programově jako součást politiky, jejímž cílem bylo snížit „vysokou, nezdravou“ porodnost romských žen. V roce 1992 vydala organizace Human Rights Watch zprávu, ve které se velmi podrobně zabývala touto otázkou. Podle ní byla tato praxe ukončena na počátku devadesátých let. Trestní oznámení, které podali čeští a slovenští prokurátoři jménem sterilizovaných romských žen v obou republikách, byla odložena v letech 1992 a 1993. Žádné romské ženě sterilizované na pokyn československých úřadů se nikdy nedostalo spravedlnosti či alespoň veřejného přiznání, že k tomu došlo. Teprve v prosinci 2005 veřejný ochránce práv (ombudsman) vydal zprávu se závěrem, že nucená sterilizace byla praktikována v dobách komunismu, ale i po roce 1989. Nejnovější případ je znám z roku 2001. Významnou většinu obětí tvoří romské ženy. Ombudsman doporučil několik legislativních, metodologických a opravných opatření.
I přes jeho doporučení však dostalo kompenzaci pouze málo obětí; bez vládních iniciativ nebude mít většina z nich přístup ke spravedlnosti. Kromě etnického aspektu hraje v případech nucené sterilizace roli fakt, že v České republice není zvykem, aby odborná lékařská veřejnost dostatečně informovala pacienty a jednala s nimi jako se svými partnery.
Během šetření Evropského centra pro práva Romů a českých neziskových organizací bylo zjištěno, že mezi romskými ženami, které v minulých letech byly v České republice nuceně sterilizovány, jsou tyto případy:
- Případy, kdy souhlas, ať už ústní či písemný, údajně nebyl vůbec získán před operačním zákrokem;
- Případy, kdy se souhlas získal při porodu nebo krátce před ním, během posledních stádií porodních bolestí, tj. za okolností, kdy se matka nachází v obrovských bolestech a/nebo je v akutním stresu;
- Případy, kdy souhlas byl podle všeho dán (i) na základe chybného porozumění užité terminologie, (ii) po obdržení informace zjevně manipulativního charakteru a/nebo (iii) při absenci vysvětlení následků a možných vedlejších účinků sterilizace nebo bez adekvátních informací o alternativních metodách antikoncepce;
- Případy, kdy úředníci vyvíjejí nátlak na romské ženy, aby podstoupily sterilizaci, i za pomoci toho, že nabízejí finanční pobídky nebo hrozí odnětím sociálních dávek; Případy, kdy očividný rasistický motiv sehrál roli během konzultací mezi lékařem a pacientkou.
Zdroje: Evropské centrum pro práva Romů, Liga lidských práv, Vzájemné soužití a IQ Roma Servis. Shadow Report to the Committee on the Elimination of all Forms of Discrimination against Women for the Czech Republic 2006.
Podle neziskových organizací působících v této oblasti sterilizovala československá vláda v letech 1970 – 1990 romské ženy programově jako součást politiky, jejímž cílem bylo snížit „vysokou, nezdravou“ porodnost romských žen. V roce 1992 vydala organizace Human Rights Watch zprávu, ve které se velmi podrobně zabývala touto otázkou. Podle ní byla tato praxe ukončena na počátku devadesátých let. Trestní oznámení, které podali čeští a slovenští prokurátoři jménem sterilizovaných romských žen v obou republikách, byla odložena v letech 1992 a 1993. Žádné romské ženě sterilizované na pokyn československých úřadů se nikdy nedostalo spravedlnosti či alespoň veřejného přiznání, že k tomu došlo. Teprve v prosinci 2005 veřejný ochránce práv (ombudsman) vydal zprávu se závěrem, že nucená sterilizace byla praktikována v dobách komunismu, ale i po roce 1989. Nejnovější případ je znám z roku 2001. Významnou většinu obětí tvoří romské ženy. Ombudsman doporučil několik legislativních, metodologických a opravných opatření.
I přes jeho doporučení však dostalo kompenzaci pouze málo obětí; bez vládních iniciativ nebude mít většina z nich přístup ke spravedlnosti. Kromě etnického aspektu hraje v případech nucené sterilizace roli fakt, že v České republice není zvykem, aby odborná lékařská veřejnost dostatečně informovala pacienty a jednala s nimi jako se svými partnery.
Během šetření Evropského centra pro práva Romů a českých neziskových organizací bylo zjištěno, že mezi romskými ženami, které v minulých letech byly v České republice nuceně sterilizovány, jsou tyto případy:
- Případy, kdy souhlas, ať už ústní či písemný, údajně nebyl vůbec získán před operačním zákrokem;
- Případy, kdy se souhlas získal při porodu nebo krátce před ním, během posledních stádií porodních bolestí, tj. za okolností, kdy se matka nachází v obrovských bolestech a/nebo je v akutním stresu;
- Případy, kdy souhlas byl podle všeho dán (i) na základe chybného porozumění užité terminologie, (ii) po obdržení informace zjevně manipulativního charakteru a/nebo (iii) při absenci vysvětlení následků a možných vedlejších účinků sterilizace nebo bez adekvátních informací o alternativních metodách antikoncepce;
- Případy, kdy úředníci vyvíjejí nátlak na romské ženy, aby podstoupily sterilizaci, i za pomoci toho, že nabízejí finanční pobídky nebo hrozí odnětím sociálních dávek; Případy, kdy očividný rasistický motiv sehrál roli během konzultací mezi lékařem a pacientkou.
Zdroje: Evropské centrum pro práva Romů, Liga lidských práv, Vzájemné soužití a IQ Roma Servis. Shadow Report to the Committee on the Elimination of all Forms of Discrimination against Women for the Czech Republic 2006.