Porody doma na minovém poli: stanovisko Hnutí za aktivní mateřství
V posledních dnech v Česku sílí kampaň
lékařské obce proti porodům doma. Napadány jsou zejména porodní asistentky a “laické
organizace", které údajně porody mimo nemocnici propagují. Prohlašuji, že
Hnutí za aktivní mateřství nikdy porod doma nepropagovalo. Spolupracujeme
s řadou porodních asistentek a rovněž nevím o tom, že by některá porody
doma propagovala. Naopak - k porodům mimo nemocnici začaly některé porodní
asistentky docházet až poté, co mnohé matky začaly rodit samy, bez odborné
pomoci, aby přispěly ke zvýšení bezpečnosti těchto porodů.
Za situace, jaká přes mnohá zlepšení stále panuje v našich porodnicích, kde nejsou respektována nejnovější odborná doporučení ani platná legislativa, vzniká reklama porodům v bezpečí domova naprosto samovolně.
Plamenné projevy lékařů, které se v médiích objevily, jsou, zřejmě podle hesla "účel světí prostředky", plné nepřesností a ničím nepodložených tvrzení. Několik lékařů se například odvolává na studii, podle níž porod mimo nemocnici vykazuje dvakrát až třikrát vyšší novorozeneckou úmrtnost než porod v porodnici - takový výzkum ale česká lékařská obec neiniciovala a z dostupných srovnatelných zahraničních výzkumů vyplývá spíš opak - porod doma se zkušenou porodní asistentkou je pro zdravou, tzv. nízkorizikovou ženu většinou vyhodnocen jako výrazně bezpečnější než v nemocnici.
Ohrazuji se tedy i proti označení "laická organizace". Hnutí za aktivní mateřství, narozdíl od některých lékařů, vychází při své práci z důvěryhodných zdrojů - zejména výsledků výzkumů, ať už publikovaných WHO či Cochrane Collaboration. Ty jsou ovšem dostupné každému, v posledních letech i v češtině. Každému tedy doporučujeme, aby svůj názor utvářel raději s použitím opravdu objektivních informací.
Plánovaných porodů doma skutečně rychle přibývá - podle našich odhadů jich proběhne několik set ročně. Hlavním úskalím zůstává nedostatek porodních asistentek a v neposlední řadě nepřipravenost porodnic poskytnout následnou péči v případě, že je potřebný převoz do nemocnice. Což není žádné selhání (matky ani přítomné porodní asistentky) a nestává se to nijak často. Časová prodleva může mít ovšem zbytečné následky. V zemích kolem nás, kde je porod doma součástí systému, probíhá komunikace mezi zdravotníky v krizových situacích bez profesní řevnivosti a rivality o poznání hladčeji a tudíž přináší i větší bezpečí. U nás stále chybí odborná diskuse na toto téma, přinesla by víc užitku než pár emotivních výkřiků do novin a televize. Porodů doma nejspíš bude přibývat i nadále, vzniknou fungující porodní domy či centra, podobně, jako ve vyspělých zemích - měli bychom být na tuto situaci dobře připraveni.
25. říjen 2006