Přestaňme financovat výzkumy, které ignorují gender a pohlaví, říká expertka

Rozsáhlý projekt Londy Schiebinger vznikl jako spolupráce prestižní Stanfordské univerzity, Evropské komise a Národního institutu zdraví v USA [US National Science Foundation]. Od té doby se rozšířil i do dalších oblastí a vedl k uspořádání série technologických "kulatých stolů" v Silicon Valley pro Google, Facebook a další leadery technologických oborů. Součástí projektu je zpracování případových studií, které upozorňují na mezery, které se jako důsledek nedostatečného zohledňování rozdílů mezi ženami a muži objevují v řadě inovací.

Schiebinger podporuje genderově citlivý výzkum a opakovaně vysvětluje jeho celospolečenské benefity a důležitost v době, kdy se živě diskutuje o jeho smyslu, potřebnosti a financování. Její projekt už přinesl své ovoce, když americký Národní institut zdraví rozhodl, že všechny výzkumné projekty financované z veřejných zdrojů budou muset zohlednit biologické pohlaví jako proměnnou při designování výzkumu. Nicméně stále chybí zmínka o genderu, tedy společností konstruovaném pohlaví. Vědecká obec je zodpovědná za to, aby pohlaví a gender byly ve výzkumných projektech zohledněny a donoři by to měli vyžadovat od všech, kdo žádají finance na výzkum. Dalším významným krokem v této oblasti je pak skutečnost, že renomovaný lékařský časopis The Lancet v publikačních pokynech nově explicitně vyžaduje sofistikovaný analytický přístup k otázkám genderu a pohlaví.

Přehlížení odlišností mezi muži a ženami má na svědomí lidské životy

Nedostatek pozornosti věnovaný biologickému pohlaví se projevuje v mnoha vědeckých studiích a vede k finančním ztrátám, i ke ztrátám na životech, kterým lze snadno předejít, upozorňuje profesorka Schiebinger. Neschopnost zohlednit odlišný dopad na muže a ženy při aplikaci vědeckých výsledků může mít na svědomí lidské životy. Schiebinger uvádí tři příklady:

Bezpečnostní pásy: Bezpečnostní pásy nejsou optimalizovány tak, aby vyhovovaly těhotným ženám. Trojbodový bezpečnostní pás byl vyvinutý v padesátých letech a stále se používá. Problém je, že sjíždí po břiše těhotné ženy a ohrožuje tak plod i matku. V důsledku toho patří havárie motorových vozidel nadále mezi hlavní příčiny úmrtí plodu v souvislosti s poraněním matky. Je tak jasné, že bezpečnostní pásy pro těhotné ženy jsou potřebné.

Detekce onemocnění srdce: Srdeční onemocnění jsou nejčastější příčinou smrti amerických žen, uvádí Schiebinger. Jelikož onemocnění srdce bylo dlouho považováno primárně za onemocnění mužů, vyvinula se koronarografie ("zlatý standard" pro diagnostiku pacientů s bolestí na hrudníku) tak, aby bylo možné detekovat symptomy typické pro muže trpící onemocněním srdce. Bohužel technologie nedokáže nemoc odhalit u velké části žen (zejména těch mladých). V důsledku toho jsou ženy často špatně či nedostatečně diagnostikovány. Uznání faktu, že muži a ženy mají různé příznaky srdečních onemocnění, může zlepšit diagnózu a léčbu.

Nejedná se o jediný případ z oblasti zdravotnictví, podle Schiebinger byla ve Spojených státech stažena z prodeje celá řada léků, u kterých byly prokázány negativní dopady na lidské zdraví. Osm z deseti stažených léčiv představovalo větší ohrožení pro ženy než pro muže. Léky se na americký trh v první řadě dostaly proto, že vědci při testování nezohlednili možnost, že léky mohou u mužů i žen reagovat jinak, vysvětlila Schiebinger. Vývoj a výroba těchto léčiv stály miliardy dolarů, které byly vynaloženy zbytečně.

Algoritmy: Překladač Google má maskulinní výchozí hodnotu. Články o profesorce Schiebinger překládá v mužském rodě (ze španělštiny, tj. pro-drop jazyka, do angličtiny – non-pro-drop). Stejným způsobem se chovají i další algoritmy, které byly vyvinuty na základě starších dat, dědí předpojatost v systému. To znamená, že se dřívější upřednostňování jednoho pohlaví prosazuje do budoucnosti, a to i v době, kdy vlády, univerzity a firmy (jako je Google) samy zavádí politiky na podporu rovnosti.

Klíčové je zohlednění genderu při tvorbě výzkumných metod i týmů

Jak je možné, že se toto u technologií přehlíží? Nejde jen o problémy spojené s politikou financování výzkumu. Jde také o ty, kdo výzkum realizují a o jejich identitu. "Zajímavým omylem je, že rovnost vyžaduje stejnost," říká Schiebinger a zároveň poukazuje na fakt, že mnoho výzkumných a vývojových týmů je homogenních, což může neúmyslně vést k zaujatosti v tom, co je zkoumáno a jak se výzkum provádí. Muži a ženy mají odlišné sociální zkušenosti a často různé názory a priority v oblasti výzkumu. Pravdou je, že teprve když se více žen prosadilo v historických vědách, začaly se otevírat otázky spojené s dějinami antikoncepce nebo dámských hygienických potřeb. Ve studii z loňského roku přezkoumala Schiebinger a její tým více než 1,5 milionu vědeckých publikačních výsledků a zjistili, že práce, jejichž autorkami jsou ženy, výrazně častěji zohledňují pohlaví a gender.

Výzkum Schiebinger je označován za průkopnický, vedl totiž k novému oboru studia nazvanému "genderové inovace", který využívá analytické metody zohledňující pohlaví a gender v kontextu inovací a vědeckých objevů. Schiebinger spolupracuje s výzkumníky a výzkumnicemi z prostředí medicíny, informatiky a inženýrství a pomáhá integraci sociálních pohledů do technické části jejich práce. Spolupracuje s grantovými agenturami a recenzovanými časopisy, aby zajistila, že genderově citlivé výzkumné metody budou řádně začleněny v oblasti výzkumu. Domnívá se, že pro vytváření technologií, které naplňují potřeby celé rozmanité uživatelské obce, je zásadní, abychom pochopili, jak nevědomé předsudky zkreslují výzkum a inovace.

Cílem Londy Schiebinger je odstranit z technologií předsudky tím, že se zdůrazní potřeba posílit výzkumné týmy, metody a témata. Univerzity a průmyslové společnosti musí být otevřeny začlenění genderově citlivých metod do procesů plánování a tvorby nových technologií, ve výsledku tak totiž získají živnou půdu pro kreativitu, nové perspektivy a odhalí zcela nové oblasti výzkumu. Firmy pravděpodobně nedosáhnou rovnováhy v počtu zaměstnaných mužů a žen, dokud nepřehodnotí způsob, jakým pracují.

Prvním krokem pro zlepšení situace je podle Schiebinger naslouchání hlasům žen obecně. Říká k tomu: "Pomocí integrace výzkumných metod zohledňujících pohlaví a gender napříč jednotlivými disciplínami je třeba napravit tři věci: v rámci výzkumných týmů dosáhnout vyrovnanějšího počtu žen, zajistit, aby instituce podporovaly rovnost žen a mužů a zlepšit znalosti. Pokud jsme si vědomi existujících genderových norem, můžeme vytvořit technologii, kterou chceme, která bude inkluzivní, nebudou upřednostňovat jednu skupinu před druhou a bude prospěšná společnosti jako celku.“

BLANKSON, Amy. Why Gender Equality In The Workplace Is Not Enough. Forbes [online]. 3. dubna 2018 [cit. 2018-04-11]. Dostupné z: https://www.forbes.com/sites/amyblankson/2018/04/03/why-gender-equality-in-the-workplace-is-not-enough/#2af07ed3585c

PELLS, Rachael. Stop funding research that ignores sex and gender, says expert. Times Higher Education [online]. 4. dubna 2018 [cit. 2018-04-11]. Dostupné z: https://www.timeshighereducation.com/news/stop-funding-research-ignores-sex-and-gender-says-expert