Proč genderově senzitivní mentoring v pomáhajících profesích?
Proč je zapotřebí genderově senzitivní mentoring v pomáhajících profesích? Jednoduše proto, že pomáhající profese jsou ukázkou feminizovaných odvětví, ve kterých zároveň působí všechny další genderově podmíněné fenomény segregovaného trhu práce. Setkáváme se s horizontální i vertikální genderovou segregací, efektem skleněného stropu a skleněného výtahu. A i zde existuje fenomén genderově podmíněného rozdílu v příjmech.
I mezinárodní srovnání vybraných zemí ukazuje, že pomáhající profese, konkrétně učitelství, ošetřovatelství a sociální práce patří mezi nejvíce feminizované. V Rumunsku je nejvíce feminizované učitelství (75,6 %) a zdravotní a sociální péče (80,9 %), v Litvě vzdělávací sféra (80 %) a zdravotní a sociální péče (86 %), v Bulharsku vzdělávání (80,3 %) a zdravotní a sociální práce (79,3 %). Ani Česká republika nevybočuje. Nejfeminizovanějšími oblastmi jsou zdravotní a sociální péče (79,9 %) a vzdělávání (81 %).
Proto pokud chceme uchopit téma podpory a rozvoje kapacit pracovníků a pracovnic pomáhajících profesí a zaměřujeme se i na mentoring, je nutné tuto skutečnost reflektovat. A nejen to, je nutné aktivně činit kroky pro to, aby byla uchopena nejen tato segregovaná struktura, ale také stereotypy internalizované jednotlivými aktéry a aktérkami mentoringu, tedy jak na straně mentorů a mentorek, tak i jejich mentees.
V tomto ohledu je důležitá senzitivita mentora/mentorky či kariérového poradce/poradkyně. I ve feminizovaném sektoru je totiž nutné vnímat vertikální genderovou segregaci a existenci skleněného stropu pro ženy: čím výše v organizační hierarchii, tím více je pravděpodobné, že dané místo bude obsazeno mužem. Fenomén skleněného stropu popisuje bariéry, které ženám znesnadňují postup na nejvyšší pozice. I ve feminizovaných prostředích jsou ženy převážně zastoupeny na pozicích středního managementu a jen zřídka v řadách top-managementu a řídících pozic. A pokud již zastoupeny jsou, neodpovídá jejich poměr zastoupení v zaměstnanecké populaci. Ukázkou může být příklad Slovinska a zastoupení žen a mužů na manažerských pozicích ve sledovaných oborech z roku 2018, který vidíte na obrázku.
Závěrem je důležité zmínit i přesah do vztahu genderových stereotypů směrem ke klientům a klientkám. Reflexe genderových stereotypů v pomáhajících profesích rozhodně stojí za to. Napomoci mohou nejen mentoringové aktivity, ale také citlivě vedené kariérové poradenství právě v oblasti uplatnění v pomáhajících profesích. Kurikulum, vzdělávací program a brožury se zaměřením na kariérové poradenství mladým dospělým, který jsme připravili, může být v tomto smyslu inspirativním prvním krokem.
Článek je připraven na základě výstupů z projektu Online Mentor (2017-3-RO01-KA205-047183), více o jednotlivých aktivitách zde.