Reprezentace seniorů a seniorek v médiích

Reprezentace seniorů a seniorek v médiích

Mgr. Linda Sokačová ve spolupráci s Mgr. Alenou Králíkovou, Mgr. Martinem Vávrou a Mgr. Ladou Wichterlovou

Úvod

Téma postavení seniorů ve společnosti nabývá především kvůli demografickým procesům na důležitosti. Stále více lidí se dožívá vyššího věku, což s sebou přináší nové příležitosti ale i omezení v ekonomické a sociální oblasti. Fakt tzv. demografického stárnutí populace je často pojímán negativně. Stáří bývá často spojováno s celkovou stagnací a regresí lidského života. Dail [1998] konstatuje, že seniorská populace je ovlivněna negativními stereotypy více, než kterákoli jiná identifikovaná sociální skupina. Reprezentace seniorů jako bezmocných, nepoddajných a slabých lidí nebo nereprezentace jako taková může přispět k jejich odcizení. [Tupper 1995]

I díky negativním stereotypům spojovaných se stářím neumí česká společnost (ale to platí i pro další západoevropské státy) využívat nabytých dovedností, znalostí a zkušeností této části populace. Většina společenských oblastí je pak nastavena především podle parametrů mladších věkových ročníků. S tím úzce souvisí pojem „ageismus“ neboli věková diskriminace, která do velké míry ovlivňuje postavení seniorů a lidí v předseniorském věku v různých oblastech společenského života.

Ageismus bývá definován jako „proces systematického stereotypizování a diskriminace lidí pro jejich stáří podobně jako se rasismus a sexismus vztahují k barvě pleti a pohlaví. Staří lidé jsou kategorizováni jako senilní, rigidní ve svém myšlení a způsobech, staromódní v morálce a dovednostech… Ageismus dovoluje mladším generacím vidět starší lidi jako odlišné od nich samých, a proto jim brání, aby se identifikovali se staršími lidmi jako s lidskými bytostmi. Ageismus je manifestován širokým spektrem fenoménů jak na individuální, tak na institucionální úrovni: stereotypy a mýty, otevřené opovržení a averze nebo jednoduše vyhýbání se kontaktu, diskriminační praktiky v bydlení, v zaměstnání a službách všeho druhu, přídomky, kreslené seriály a vtipy.“ [Vidovicóvá 2005; 4 - 6]

Vidovicóvá vyslovuje rovněž hypotézu, že ageismus má tendenci vzájemně se posilovat s ostatními formami diskriminace - nejčastěji sexismem. Ženy by proto měly být častějšími obětmi diskriminačního chování než muži. I když ženy tvoří většinu seniorské populace, jsou do značné míry opomíjeny. Přestože je seniorská populace heterogenní, nabývají informace o seniorkách většinou formy generalizace. Jedná se o negativní stereotypizaci seniorek jako neaktivních, nezdravých, asexuálních a neefektivních. Muži - senioři jsou s postupujícím věku považováni za více „femininní“ s tím, že femininita bývá spojována s psychologickou závislostí a bázlivostí. [Woolf 1998; Block et al 1981]

Jednou z oblastí, kde senioři, ale také osoby v předseniorském věku, často čelí problémům, je uplatnění na trhu práce. A to jak vzhledem ke kvalitě dané pozice, setrvání v zaměstnání, tak i možnostem získání zaměstnání. Podle L. Vohralíkové a L. Rabušiče [2004; 49] má zaměstnávání seniorů svá specifika. Senioři mohou být snadno přijímáni do pracovního poměru a opět propouštěni podle potřeb zaměstnavatele. Vidovicóva a Rubušic také poukazují na méně viditelnou a diskutovanou okolnost, jíž je nedostatečná reprezentace sociální skupiny seniorů ve veřejném a politickém prostoru. [Vidovicóvá 2005; 4 - 6]

Mediální reprezentace seniorů v odborné literatuře a empirických studiích

Téma reprezentace seniorů v médiích není v českém prostředí dostatečně zpracováno, i když vzniká řada vědeckých prací a analýz k tématům souvisejícím se seniory jako je např. jejich postavení ve společnosti či ageismus.

Cílem výzkumů vztahujícím se k seniorům není pouze zjišťování jejich mediálního obrazu, ale se také preference konzumovaných médií a typu pořadů, resp. článků. Podle agentury Focus [2005], která se zaměřila na sledování televize cílovou skupinou starších osob, sleduje největší podíl seniorů televizi 1 - 3 hodiny denně. Nejčastěji sledovanou stanicí je TV Nova, následuje ČT1. Lidé starší 64 let se dívají především na zpravodajské a publicistické pořady, seriály a filmy a soutěže (48%). Výzkum dále došel k závěru, že sledování televize je dominantní náplní volného času dotázaných. Všichni senioři, kteří se dívají na televizi, tuto aktivitu uvedli na prvním místě. Činností uváděnou s nejvyšší frekvencí na druhém místě je poslech rádia a hudby (31%), na třetím místě zůstává četba (29%).

Řada zahraničních studií [např. Gerbner, Gross, Signorielli and Morgan, 1980; Bishop and Krause, 1984; Signorielli 2001 aj.] upozorňuje na podreprezentaci seniorů v médiích a na to, že jsou spojováni především s negativně vnímanými tématy jako jsou násilné trestné činy či ekonomické problémy, jež způsobuje právě jejich stáří nejen konkrétním osobám, ale také celé společnosti. V této souvislosti je jistě možné zmínit např. vysokou nákladnost důchodového systému zatěžujícího státní rozpočet a prohlubování státního dluhu v souvislosti s nízkou či žádnou ekonomickou aktivitou seniorů.

Některé výzkumy z poslední doby ukazují jistý posun v zobrazování starších lidí v seriálech [např. Bell 1992]. V amerických seriálech vysílaných v hlavní vysílací době začínají být senioři zobrazováni jako mocní, zdraví, aktivní, obdivovaní a sexy lidé. Většina výzkumů však stále upozorňuje na problém nedostatečné reprezentace seniorů, především pak žen - seniorek [Turner 1995]. Podreprezentace seniorů je ještě více patrná v animovaných pořadech pro děti. Bishop a Kraus [Turner 1981] zjistili, že v tomto typu pořadů tvoří senioři kolem 7% všech animovaných postav; ženy chybí úplně. Senioři jsou nejčastěji zobrazováni v souvislosti s negativními konotacemi jako je zhoršení různých schopností a dovedností ve stáří.

Dalším tématem zmapovaným v zahraničí je zobrazování seniorů v reklamách: i v této oblasti jsou senioři zobrazováni velmi zřídka.

Zaměření a metodologie analýzy

Podle Gerbner [1993; 207] jsou masová média v industriální společnosti všudypřítomným velkoobchodem se sociálními rolemi. Masová média, především televize, formují mainstream současné kultury. Prezentují stabilní, opakující se a přesvědčivý systém obrazů a sdělení. Poprvé v lidské historii už není většina příběhů vyprávěna rodiči či školou, ale právě médii.

Jazyk, obrazy a reprezentace, které média využívají, nejsou pouhými reprodukcemi sociálního světa, ale sociální svět je jimi také konstruován. Tím, že různé společenské fenomény pojmenováváme, jim dáváme smysl a význam. Odlišná pojmenování iniciují odlišné zacházení a odkazují k jiným způsobům řešení. Něco jiného si představíme, pokud použijeme výraz důchodce a něco jiného pod výrazem senior. Zatímco důchodce odkazuje spíše k tomu, že se jedná o ekonomicky neaktivní osobu, senior se těmto souvislostem vyhýbá a poukazuje na další aspekty seniorského života.

Média jsou také prostředkem, který podněcuje a rozvíjí diskuzi o společensky relevantních tématech, mezi něž téma seniorů bezesporu patří. Tuto roli by měla zastávat především veřejnoprávní média. Kodex ČT říká, že „svými pořady představuje orientační bod pro všechny členy společnosti a podporuje soudržnost společnosti a integraci všech jednotlivců, skupin a společenství; zvláště se pak musí vyvarovat jakýchkoli forem kulturní, sexuální, náboženské či rasové diskriminace a společenské segregace.“

Na téma zobrazování seniorů v médiích se zaměřuje tato analýza, pro kterou byla využita metoda obsahové analýzy. Tematické články, pořady a programová schémata byly dále podrobeny kvalitativní analýze. Ta se zaměřovala na to, jak média informují o seniorech a tématech se seniory spojenými. Cílem výzkumu nebylo sledovat, jaké pořady senioři sledují a které pořady jsou pro seniory koncipovány. Cílem studie není ani zmapování míry reprezentace seniorů v médiích.

Základním cílem analýzy je zodpovědět tyto základní otázky:

Jakou důležitost zastává tématika seniorů ve zpravodajství českých medií?

S jakými tématy jsou senioři spojováni?

Je obraz seniorů v médiích spíše negativní nebo pozitivní?

Jakým způsobem pojímají „seniorskou tématiku“ média veřejné služby?

Odpovědi na tyto otázky byly hledány v tisku, rozhlase a televizi. V období měsíce února 2005 byly podrobně monitorována tato média:

Tisk

Hospodářské noviny

Lidové noviny

Mladá Fronta Dnes

Právo

Rádio

Český rozhlas 1 - Radiožurnál: zpravodajská relace Ozvěny dne v 18.30

TV

Česká televize - ČT 1: hlavní zpravodajská relace Události (19.15)

Pořad Barvy života

V rámci ČRo1 a ČT byla také monitorována programová skladba těchto médií, tj. jak média veřejné služby pokrývají tématiku seniorů. Pro doplnění informací byly dále monitorovány pořady Otázky Václava Moravce (přechodně Otázky ČT), Hyde Park a Za zdí od ledna 2005 do srpna 2005. Především kvůli nízkému počtu jednotlivých příspěvků v měsíci únoru (i když právě tento fakt je jedním z nejpodstatnějších zjištění této analýzy), je nutné výsledky v následující části pojímat především jako pilotní studii k rozsáhlejší mediální analýze.

Analýza českých médií

Česká televize

Hlavní zpravodajská relace ČT: Události

V únoru 2005 se v hlavní zpravodajské relaci ČT objevilo 6 příspěvků, které se různým způsobem věnovaly tématu seniorů (viz tabulka č. 1). Mezi příspěvky bylo nejčastějším tématem zdravotnictví a kriminalita. Průřezovým tématem se staly finance.

Tabulka č. 1: témata příspěvků v pořadu Události

	Počet příspěvků	O kom/čem se hovoří?
Zdravotnický systém	3	Důchodci (1), dlouhodobě nemocní (1), senioři (1)
Kriminalita	2	Důchodci (2) a senioři (1) jako oběti
Sociální reforma	1	Stárnutí populace
Finance/Ekonomika	3	Senioři (1), dlouhodobě nemocní (2)

Důležitým tématem byla rovněž důchodová reforma. V jednom z příspěvků se překrývala témata kriminality a zdravotnictví, ve dvou případech oblast financování a zdravotnictví.

V souvislosti se zdravotnickým systémem bylo řešeno téma mrtvých duší v systému VZP, chřipková epidemie a problémy s financováním zdravotnických institucí a sociálních programů neziskových organizací. Průřezové téma financování dodalo některým příspěvkům na negativním charakteru. Převažuje v nich tón, že finance, které směřují k seniorům, jsou vysoké a zatěžují relevantní rozpočty, nebo se v nich na seniory naopak nedostává v dostatečné míře. Nejpatrnější byl uvedený trend v reportáži „Vimperská nemocnice v ohrožení“, která se zabývala pozdními platbami zdravotních pojišťoven. I když se v příspěvku neobjevilo slovo senior či důchodce, ale dlouhodobě nemocní, obrazový doprovod se týkal výhradně seniorů. Drahá lékařská péče o cílovou skupinu dlouhodobě nemocných (či spíše seniorů, jak ukazuje obrazová dokumentace) jsou zátěží pro nemocnici.

Měsíc únor patřil kromě aféry bývalého premiéra Stanislava Grosse a událostí druhé světové války také zemřelému papeži Janu Pavlu II. V některých reportážích věnovaných jeho osobě bylo kromě zdravotního stavu zmiňováno také jeho přesvědčení, že život má smysl za všech okolností.

Nejčastějším pojmenováním starších osob ve zpravodajských příspěvcích je důchodce či senior. Prvně jmenované zdůrazňuje spíše ekonomické postavení osoby a její závislost na společnosti. Jako extrémní ilustraci tohoto faktu je možné použít příklad označení strýce Vika v aféře nevyjasněného financování bytu Stanislava Grosse, kdy byl přídomek důchodce z Vysočiny používán pro zdůraznění nedostatečné finanční situace osoby v pokročilém věku, která znemožňuje tak vysokou půjčku. V rámci jednotlivých reportáži jsou senioři zobrazováni jako aktivní a pasivní subjekty; tedy jako doprovodný obrazový materiál a subjekty, o nichž se hovoří, ale jsou zobrazováni i jako aktivní komentující osoby.

Publicistické pořady

Barvy života

V programovém schématu ČT je seniorům speciálně určen pořad Barvy života s podtitulem magazín nejen pro seniory, který je vysílán jednou týdně vždy v pátek. Cílem pořadu je poskytnout praktické informace, inspirativní nápady a setkání se zajímavými seniorskými osobami.

Pravidelnými rubrikami jsou portréty aktivních seniorů, rozhovory se zajímavými osobnostmi, zdravotní okénko a také rozhovory a reportáže na aktuální témata a problémy, které se vztahují k životu seniorů. I v tomto formátu převažují nad ostatními témata zdraví a kriminalita.

Pořad se zaměřuje na aktivní stránku seniorského života a vybízí k aktivitě; charitativní a sociální tématika je však potlačována. Je kladen důraz na partnerský přístup diváka a moderátorů. Ty tvoří senioři: dvě ženy a jeden muž. Jsou potlačovány zdrobněliny jako školička atd., které jsou hojně využívány v sociální sféře (tento přístup se objevuje např. v jedné z reportáží z domova důchodců, kde sociální pracovnice používají výrazy školička, dílničky, kavárnička apod.).

Další publicistické pořady ČT

Téma seniorů se objevuje také v dalších publicistických pořadech ČT. V tomto typu pořadů získává toto téma větší prostor než ve zpravodajství. Analyzovány byly tyto pořady: Otázky Václava Moravce (přechodně Otázky ČT, kdy Václava Moravce vyměnil jiný moderátor), Za zdí a Hyde Park.

Graf 1

Pořad Otázky VM, či přechodně Otázky ČT, který je hlavním diskuzním publicistickým pořadem ČT, věnoval tématu seniorů 13 pořadů z celkového počtu 30. Čtyřikrát byla hlavním avizovaným tématem otázka reformy důchodového systému, ke skutečné diskuzi k němu však došlo pouze dvakrát. Ve dvou případech se na uvedené téma nezbyl čas, což vypovídá o tom, že téma nebylo v dané vysílací situaci považováno za prioritní. Bylo to v období vládní krize týkající se nevyjasněného financování bytu bývalého premiéry Stanislava Grosse. Témata spojená se seniory se v pořadu objevily téměř v každém druhém vydání Otázek. Ne vždy se však jednalo o kompaktně zaměřené diskuze; často šlo o politická provolání, že je třeba věnovat se reformě důchodového systému nebo se jednalo o spory mezi vládnoucí koalicí a opozicí k povaze a průběhu důchodové reformy.

Důchodová reforma byla nejčastějším tématem diskusního pořadu; následovaly jej daňové reformy a jejich souvislosti s důchodovou reformou a dopadem na seniory a zdravotnický systém. V rámci důchodové reformy se hovořilo o stavu její přípravy, současné a budoucí výši důchodů, systému struktury důchodů či podobě důchodového pojištění. V četnosti ji následovala daňová reforma a její dopady na podobu důchodového systému a dopadu na ekonomické postavení seniorů; často diskutovaným tématem byl i návrh rovné daně a rovného důchodu ODS. Následovalo téma zdravotnictví, které se věnovalo platbám státu za důchodce v rámci zdravotnického systému a kritice ODS směrem k programovému dokumentu ČSSD v souvislosti s platbami důchodců za léky. (Graf 2)

Převažovala neutrální forma diskuze o uvedených tématech, i když je nutnost důchodové reformy politickou reprezentací často definována jako reakce na demografické stárnutí obyvatelstva a větší ekonomickou zátěž společnosti; podobně se hovoří také o nutnosti zvyšovat platby za státní pojištěnce, kde podstatnou část tvoří důchodci. To vyznívá často spíše negativně - tyto diskuze vzbuzují pocit, že důchodci jsou pro společnost zátěží. S tím souvisí i nejčastěji používané označení ekonomicky neaktivní části obyvatelstva termínem důchodci.

Graf 2

Dalším sledovaným publicistickým pořadem ČT byl Za zdí. Jde o poradenský typ pořadu s podtitulem „Cítíte se bezmocní, jste obětí nebo svědkem týrání, šikany, bezohlednosti? Zkuste prorazit zeď společně s Janou Lorencovou.“

Tématům spojeným se seniory se pořad z celkového počtu 24 vysílání věnoval třikrát, tedy v každém sedmém vysílání pořadu (viz. Graf 3). Pořad je vždy koncipován tématicky: část tvoří reportáž, část je věnována studiové diskuzi s odborníky na dané téma. Doprovodnou součástí je webová stránka přinášející poradnu, články k diskutovaným tématům, slovníček a databázi organizací, kam se v případě problémů obrátit. Díky této struktuře se vybranému tématu věnuje celý pořad a téma je reflektováno a rozvíjeno na internetové stránce pořadu, kde je mu věnován větší prostor. Tématické zaměření příspěvků kopíruje - i díky zaměření pořadu na řešení problémových situací - tradiční zaměření příspěvků k tématu seniorů: kriminalita - senioři navíc se zdravotním handicapem jako oběti trestných činů, zdraví - majetkový problém spojený s Alzheimerovou chorobou, nemocný člověk v předseniorském věku jako oběť nemoci a majetkových sporů, a problémy se sháněním místa v domovech pro seniory, které mohou přerůst v neoprávněné získávání finančních zdrojů.

Z uvedeného výčtu je zřejmé, že dochází ke křížení témat zdraví a kriminalita; všemi příspěvky se pak (i díky zaměření pořadu) prolíná tématika zneužívání seniorů jako bezbranné sociální skupiny. Tato skutečnost je zdůrazňována výrazy typu „bezbranní lidé“ (reportáž o kriminalitě) či zdůrazňováním složitostí podmínek doprovázejících seniorský věk: „Shánět místo v zařízeních pro lidi vyššího věku a pro nemocné je někdy velmi složité.“

Graf 3

V novém publicistickém pořadu ČT, který zahájil své vysílání 10. května, Hyde Park - otevřená společnost v otevřené diskuzi, se téma seniorů zatím neobjevilo (do konce srpna bylo odvysíláno celkem osm vydání).

V rámci tématických večerů Večer na téma… vysílaných na ČT2 v neděli od 20.00 byl jeden blok věnován tématu seniorů: Stáří má červenou (17.8. 2005), který se skládal ze dvou dokumentárních pořadů: Císařští poddaní (1969) o péči o nejstarší občany a Hledání moudrosti stáří (2002).

Zaměříme-li se na reprezentaci tématu seniorů v ČT, je možné říci, že je ve vysílacím schématu podreprezentované, zvláště přihlédneme-li k demografické skladbě obyvatelstva a aktuálnosti otázek spojených s postavením seniorů ve společnosti. Seniorům je ve vysílacím schématu věnován tématický pořad Barvy života. ČT tak sleduje svou strategii, kdy marginalizovaným sociálním skupinám věnuje tématický pořad, jímž plní svoji veřejnoprávní roli. Problémem však zůstává, jak tyto marginalizované skupiny dále začleňuje do svého standardního vysílacího schématu a jak o nich informuje. U daného tématu by bylo např. zajímavé seniorské téma nenásilně a kreativně začleňovat i do dalších typů pořadů např. pořadů pro mládež, aby byla překlenována propast mezi mládeží a generací seniorů. ČT se částečně podařilo do programového schématu zakomponovat otázku postavení Rómů ve společnosti, které například pravidelně sleduje ve zpravodajských relacích atd.

Senioři v českém tisku

Počty článků publikovaných v tisku za měsíc únor poukazují na to, že diskutované téma nepatří mezi prioritní ani v tištěných médiích. Nejvíce se tématu se shodným počtem článků věnovaly deníky MF Dnes a Právo, následovaly Lidové noviny a Hospodářské noviny. Shodně se však u všech titulů jednalo o velmi malý počet článků věnovaných diskutované tématice a rozdíly mezi jednotlivými tituly tak byly minimální. (Graf 4)

Graf 4

Tematické zaměření článků

Nejčastějšími tématy článků věnovaných seniorskému tématu byly kriminalita, zdraví a důchodová reforma. Články na téma kriminalita se zaměřují na seniory jako oběti násilných a majetkových trestných činů. Se stejným procentuálním zastoupením (22,86) následuje oblast zdraví, příspěvky takto zaměřené informují o různých typech nemocí a předcházení jim. Třetím nejčastějším tématem (27,7%) byla důchodová reforma v ČR i světovém kontextu. Dalšími tématy byla ekonomika/finance, vzdělávání, postavení seniorů ve společnosti, bytová politika, daňová reforma. Kriminalita a zdraví zaujímaly přední místa především v denících MF Dnes a Právo. Důchodová reforma prolínala všemi analyzovanými deníky. (Graf 5 - 9)

Graf 5

Graf 6

Graf 7

Graf 8

Graf 9

Charakter příspěvků

Většina příspěvků (54,3%, absolutně 19) na téma seniorů má negativní charakter. Tyto články se většinou zaměřující na kriminalitu - tj. na seniory jako oběti trestných činů, příp. referují o seniorech jako o sociálně a fyzicky slabých společenských složkách; články se dále zabývají ekonomickou závislostí důchodců a jejich nízkým sociálním statutem, některé z textů dokonce zdůrazňují zatěžující vliv přítomnosti seniorů ve společnosti na státní rozpočet. Tyto články často hovoří o demografickém procesu stárnutí jako o varovné vizi trápící řadu rozvojových zemí (LN, 4.2. 2005, Americký důchodový systém míří k bankrotu), která může způsobit, že nebude mít brzy, kdo tu armádu dlouhověkých živit, čemuž se říká krize penzijního systému (Právo, 4.2. 2005, Důchodová ruleta).

Samostatnou kapitolu tvoří titulky, které často nekorespondují s vlastním obsahem článků a jsou velmi negativně zaměřeny. Jedním z extrémních příkladů je titulek z časopisu Týden - Diktatura starých.

31,4% (absolutně 11) příspěvků má neutrální, tj. spíše zpravodajský, charakter a 14,3% (absolutně 5) článků má charakter pozitivní ve smyslu zdůrazňování aktivního životního stylu seniorů a aktivních složek seniorského života. Tyto články se zaměřují na vzdělávání (IT kurzy, univerzity třetího věku apod.), cestování a přínos seniorů pro společnost. Pozitivně laděné články se nejčastěji objevovaly v MF Dnes a Hospodářských novinách. Články vyznívající spíše negativně byly publikovány nejčastěji v deníku Právo. V tomto deníku bylo 9 z celkového počtu 10 článků textů laděných negativně. (Graf 10 - 12)

Graf 10

Graf 11

Graf 12

Označování seniorů a seniorek

Nejčastějším pojmenováním lidí v seniorském věku je označení senioři, následuje označení důchodci, starší x let, časté je také spojení přídavného jména starý a určitého podstatného jména nebo výraz stařec/stařenka (Graf 13).

Výraz senior a různá od něj odvozená slova jsou nejčastěji používána a prosazována spíše odborníky v komentářích než ve zpravodajských příspěvcích. „Veřejní činitelé i novináři, kteří tvoří veřejné mínění, vcelku běžně používají pro oslovení seniorů termín důchodce, tedy člověk, který už od společnosti jen bere, místo senior, tedy člověk, který po období, kdy přispíval do systému, dospěl do stáří a potřebuje více péče, má-li být zachována jeho lidská důstojnost a lidská práva.“ (HN, Důchodce?, Nikoli, správně je senior, J. Hopličková, předsedkyně správní rady Nadace pro výstavbu penzionů pro seniory a s komplexními službami). Je také důležité zdůraznit, že často bývají výrazy jako důchodce, senior a staří lidé automaticky zaměňovány, aby se ze stylistického hlediska jednotlivé výrazy příliš často neopakovaly.

Graf 13

Subjekty, o kterých se v jednotlivých příspěvcích hovoří, bývají často prezentovány genderově neutrálně, tj. pomocí tzv. generických maskulin jako např. důchodce, senior apod. Pohlaví bývá zdůrazňována pouze ve výjimečných případech, kdy je zdůrazňováno jméno; většinou v případech, kdy jde o článek o určité osobnosti, nebo se jedná tématu s vyšším zastoupením zástupců jednoho z pohlaví atd.

Graf 14

Zdroje:

Bell, J. (1992). In Search of a Discourse on Aging: The Elderly on Television. In The Gerontologist, 32, 305-311.

Bishop, J. M., and Krause, D. R. (1981). Depictions of Aging and Old Age on Saturday Morning Television.  The Gerontologist, 24,  91-94.

Dail, P. W. (1988). Prime-time Television Portrayals of Older Adults in the Context of Family Life. The Gerontologist, 28, 700 - 706.

Gerbner, G., Gross, L., Signorielli, N., and Morgan, M. (1980). Aging with Television: Images on Television Drama and Conceptions of Social Reality. Journal of Communication, 30,  37-47.

Tupper, M. (1995). The Representation of Elderly Persons in Primetime Television Advertising. University of South Florida. http://www.geocities.com/Athens/8237/#intro.

Vidovicóva, L, Rabušic, L. (2005). Věková diskriminace - ageismus:úvod do teorie a výskyt diskriminačních přístupů ve vybraných oblastech s důrazem na pracovní trh. Praha: VÚPSV.

Vohralíková, L., Rabušic, L. (2004). Čeští senioři, včera, dnes a zítra. Praha: VÚPSV.

Woolf, L. M.(1998). Ageism - An Introduction - http://www.webster.edu/~woolflm/ageism.html.

Webster University.

Kodex ČT. http://www.czech-tv.cz.

Senioři a média - Vybrané výsledky sociologického výzkumu agentury FOCUS 2005, www.focus-agency.cz/down/ukaz33_4300b2c4610ad.pdf.

Např. Vidovicóva, L, Rabušic, L. [2005]; Vohralíková, L., Rabušic, L. [2004].

Pro zaznamenání pořadu, článku či zprávy na téma senioři byl vytvořen záznamový arch (příloha 1).

Pořad se věnuje těmto tématům a okruhům: psychické, fyzické a duševní zdraví, pracovně-právní vztahy, zdravotnictví, lidská práv či problémy v právní oblasti.

V tomto případě je sledována pouze četnost zájmu o tuto otázku, nikoli hlubší charakteristika informování o postavení Rómů ve společnosti.

Oslovení uvedená v následujícím grafu zahrnují také následující odvozeniny; senior: seniorská populace, seniorský věk a důchodce: důchodový věk. Označení Jiné zahrnuje výrazy dlouhověký a nejstarší. Pokud nejsou u podstatných jmen uvedeny přechýlené tvary, nejsou užívány.

Slova mužského rodu, která označují obě pohlaví.