Reprodukční práva – často kladené otázky

1. Co to je hnutí za svobodnou volbu?
Hnutí pro svobodnou volbu vystupuje na obranu práva žen na interrupci. Žena má mít podle tohoto hnutí možnost autonomně rozhodovat o svém životě a těle. Důraz je kladen na kvalitu žití a preference již narozeného života. Ústředním pojmem jsou tzv. reprodukční práva. Toto hnutí bývá často spojováno s feministickým hnutím či hnutím za ženská práva.

Koncept dostupnosti svobodné volby vychází z předpokladu, že řada žen v současné společnosti řeší interrupcí problém neplánovaného či nechtěného těhotenství ze sociálních, ekonomických či psychologických důvodů, a proto je vhodnější zajistit jejich odborné a bezpečné provádění. To omezuje nelegální a často nebezpečné provádění interrupčních zákroků v sektoru černé či šedé ekonomiky, k němuž dochází, pokud jsou interrupce legislativně zakázány.

2. Co je hnutí pro život?
Základním principem hnutí pro život je, že všechny lidské bytosti mají právo na život (za lidskou bytost je považován i plod). Interrupce je pak v tomto pojetí považována za vraždu. Hlavním přístupem pro vyřešení této problematiky je legislativní zákaz interrupcí. Stejným způsobem se hnutí pro život staví také k eutanázii, umělému oplodnění apod.

3. Propaguje hnutí za svobodnou volbu interrupce?
Ne, svobodná volba v otázce interrupcí rozhodně neznamená propagaci interrupcí jako běžné součásti života či „antikoncepčního prostředku“. Hnutí pro svobodnou volbu s požadavkem na legální možnost podstoupení interrupce pouze poukazuje na fakt, že interrupce jsou součástí společnosti a hledá racionální způsoby k jejich omezování, mezi které se řadí sexuální výchova (včetně odpovědného partnerství), zvyšování informovanosti v oblasti reprodukčních práv, sexuálního chování a rodičovství, antikoncepce, prorodinná opatření na úrovni státu či zaměstnavatelů.

Jaké existují cesty k omezení interrupcí?
Cesty k omezování počtu interrupcí podle hnutí pro svobodnou volbu:

-         včasná a kvalitní sexuální výchova (především na základních a středních školách)

-         zvyšování informovanosti v oblasti sexuálního chování, sexuálně přenosných nemocí, rodičovství,

          partnerství a antikoncepčních metod

-         vytváření prostředí vstřícného rodičovství (rozvoj rodinné politiky apod.)

-         podpora rovných příležitostí pro ženy a muže (včetně odstraňování diskriminace na

          základě pohlaví)

-         podpora opatření zajišťující slaďování osobního a pracovního života (např. různé formy

          flexibilního pracovního uspořádání apod.)

 
4. Co to jsou reprodukční práva?

Reprodukční práva žen a mužů znamenají, že jakákoli osoba nebo pár se může svobodně a odpovědně rozhodnout kolik, v jakém intervalu, kdy a zda mít děti.  Zahrnují také možnost rozhodnout se o podstoupení či nepodstoupení interrupce. Nedílnou součástí je právo na informace a prostředky, které přispívají k  sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví žen i mužů.
Právo na reprodukční zdraví, plánované rodičovství, na informace a vzdělávaní v oblasti reprodukčních práv je zakotveno v řadě mezinárodních dokumentů a dohod. Jedním z nejzásadnějších přelomů byla v této souvislosti Mezinárodní konference o populaci a rozvoji, jež se konala v Káhiře v roce 1994. Zúčastněné vlády se shodly na důležitosti všeobecného přístupu ke službám zajišťujícím reprodukční zdraví. Zde i na dalších mezinárodních kongresech (jako např. na 4. konferenci o ženách v Pekingu) byl rovněž definován obsah pojmu reprodukční práva: právo rozhodnout se o tom, zda, kolik a kdy mít děti, svobodně se rozhodnout o manželství a založení rodiny atd.

Kde je problematika reprodukčních práv obsažena?

- dokumenty přijaté na Mezinárodní konferenci o populaci a rozvoji (1994)

- 4. konference o ženách v Pekingu (1995)

- Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) klade na reprodukční práva stěžejní důraz, když říká, že role ženy v plození dětí by neměla být základem pro diskriminaci. K tomuto ustanovení se vrací různé části této úmluvy.

- Listina základních práv Evropské unie (např. právo na tělesnou a duševní integritu, právo na soukromý a rodinný život, svoboda projevu a právo na informace, právo na přístup ke zdravotním službám).

- Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod

Reprodukční práva se uplatňují v těchto oblastech:

-   Reprodukční zdraví žen a mužů: právo na přístup ke zdravotním službám

-   Reprodukční rozhodování: zda, kdy a kolik dětí mít, právo na informace a prostředky, které jsou důležité pro toto rozhodování

-   Sexuální a reprodukční bezpečí, včetně ochrany před sexuálním násilím a práva na soukromí

5. Není nejlepší cestou k omezení interrupcí jejich  legislativní zákaz?
Nejlepší cestou k omezování interrupcí je prevence – vzdělávání a informování v oblasti reprodukčních práv, propagace různých forem antikoncepčních prostředků a vytváření prostředí vstřícného k různým formám partnerského soužití, rodičům a osobám starající se o závislé osoby (nejen děti).

Zkušenosti ze zemí, kde jsou interrupce legislativně zakázány, ukazují, že dochází k tzv. potratové turistice – např. Irsko: ženy podstupují tento zákrok ve Velké Británie za poměrně vysoké finanční částky.

Interrupce jsou také prováděny na černém trhu – v některých zemích jsou pak prováděny za velmi špatných podmínek, způsobují zdravotní problémy či přímo smrt ženám, které je podstupují. Společným rysem interrupcí prováděných v rámci černé či šedé ekonomiky je jejich vysoká cena.

6. Jak jsme na tom v ČR s interrupcemi v číslech?

Nejnovější statistiky naleznete na webu Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.

Tento text vznikl díky podpoře Slovak-Czech Women´s Fund.