Světová bezpečnostní rada žen

24. leden 2003 | Econnect

Berlínská ženská akce Šeherezáda už nechce pouze přihlížet k násilí, které je součástí všech válečných konfliktů světa. Proto se spojila s mírovými expertkami z Německa, Afghánistánu, bývalé Jugoslávie, USA a dalších zemí a apelovala na světové spřátelené organizace, aby nebyly k válečnému ničení a drancování lhostejné. „Válka nezabíjí jenom lidi, ale i demokracii a spravedlnost. Nejméně ze všech se dotýká těch, kteří v bezpečí svých prezidentských paláců a řídících bunkrů vydávají povely k zahájení válečných tažení – vesměs jsou to muži. Nejvíce ze všech se válka dotkne těch, kterých se nikdo nikdy neptal, zdali s tím souhlasí – ve velké většině žen. V současných válkách jsou z 90 procent oběťmi civilisté – především ženy, děti a starší lidé. Ženy jsou nadto v téměř veškerých válkách vystaveny sexuálnímu násilí,“ tvrdí ve svém prohlášení organizátorky akce Šeherezáda.

Už dnes Bushova vláda v rámci svého pětiletého plánu do roku 2007 slibuje navýšení zbrojních výdajů na neuvěřitelnou částku 2,1 biliónů dolarů. Podle World Game Institutu by stačilo pouhých 30 procent světových zbrojních výdajů na to, aby se ve světě zastavil hlad, podvýživa, AIDS a jiné epidemie, analfabetismus, ničení životního prostředí a klimatické katastrofy, aby se snížila zadluženost, odminovala území, zničily atomové zbraně a vybudovaly demokratické systémy. Z toho důvodu akce Šeherezáda usiluje o vytvoření Bezpečnostní rady žen, která by měla fungovat v opozici proti Radě bezpečnosti při OSN. Ta podle tvrzení Šeherezády neplní úlohu, kterou si předsevzala článkem 26 Charty OSN o vyvinutí plánů pro kontrolu zbrojení.

Přesto že Rada bezpečnosti OSN – ve veskrze mužském osazení – v říjnu 2000 jednohlasně odsouhlasila rezoluci 1325 o rovnoprávné účasti žen na všech úrovních v krizových regionech a při mírových procesech a o navýšení počtu žen ve vojenském a civilním personálu mírových misí. Součástí rezoluce je i vzdělávání personálu OSN otázkách genderu. V praxi však rezoluce nebyla nijak akceptována a hlavní představitelky světových ženských organizací nechtěly už déle čekat. „Tímto tedy otevíráme návrhovou listinu pro Světovou bezpečnostní radu žen a vyzýváme ženy z celého světa, aby jmenovaly významné kandidátky, které by uplatnily svůj vliv a ve Světové bezpečnostní radě žen zvedly svůj hlas,“ píše dál ve svém prohlášení Šeherezáda. Mluvčími Světové bezpečnostní rady žen by se měly stát slavné spisovatelky, známé vědkyně a angažované aktivistky, jejichž integrita a autorita je nad jakoukoliv pochybnost a které svou biografií předznamenávají nezávislé myšlení a odvahu jednat. „Tyto známé ženy se budou tak dlouho hlásit ke slovu, dokud OSN nevezme svou vlastní rezoluci vážně a neuzná Světovou bezpečnostní radu žen jako svůj šestý orgán,“ pokračují aktivistky ze Šeherezády.

Organizátorky Světové bezpečnostní rady žen si však uvědomují, že se nemohou spoléhat jen na zvučná jména. Proto usilují o propojení s existujícími ženskými iniciativami a neziskovými organizacemi a vytvoření "Think Tanků" (poradních týmů). Reakce ostatních světových aktivistek jsou vesměs pozitivní, takže už dnes se k záměru Šeherezády hlásí např. Working Group on Women and International Peace and Security, International Alert, Amnesty International, International Women`s Tribune Centre nebo třeba transevropská organizace Women in Europe for Common Future.

Světová bezpečnostní rada žen

Související