Svobodná volba (ne)kojit?

7. říjen 2022 | Ilona Vlachová

Že se slaví Světový týden kojení, rezonovalo v médiích poměrně hlasitě. Náš Národní týden kojení, který se slaví od roku 1996, letos připadl na první říjnový týden. A ten je zrovna teď, tak mi dovolte přispět článkem, který rezonuje mnou.

Když jsem loni odcházela z porodnice, nesla jsem si s sebou kromě své dcery i doporučení, že bych měla malou přikrmovat „protože mám málo mléka“. Rodila jsem totiž císařským řezem a laktace mi nenastoupila „podle tabulek“. Dcera byla hned třetí den dokrmována lahvičkou s umělou výživou a já, vystresovaná prvorodička, jsem odcházela po pěti dnech domů s pocitem, že moje dítě nejspíš zemře hlady. Ještě, že jsem s sebou měla v batohu balíček z porodnice plný brožur a reklamních materiálů na náhražky mateřského mléka, lahvičky i dudlíky (ironie)! Na první novorozenecké kontrole mi pediatrička důrazně oznámila, že kojenecké mléko, které mi doporučili v nemocnici, není vhodné, že mi rozhodně doporučuje lepší značku, „která je nejblíže mateřskému mléku“. Dokonalá ukázka porušování Mezinárodního kodexu marketingu náhražek mateřského mléka v praxi.

Tento Kodex byl přijat v roce 1981 Světovou zdravotnickou organizací coby doporučení vládám členských zemí, včetně České republiky. Jeho cílem byla obrana proti invazivním marketingovým strategiím poškozujícím kojení. Podle Kodexu mimo jiné výrobci nebo distributoři nesmějí propagovat výrobky, které s dokrmováním souvisí. To znamená nejen umělá mléka pro děti do šesti měsíců, ale i pokračovací mléka, láhve, dudlíky, kojenecké vody, kloboučky na kojení apod. Protože dodržování Kodexu v ČR není zatím (na rozdíl od Slovenska) právně vymahatelné, je dodržování Kodexu především o rovině morální odpovědnosti (o níž dennodenně pochybuji při zhlédnutí reklam v televizi). Nemluvě o časopisech pro maminky, které se reklamami jen hemží.

Přitom jedním z důsledků predátorského marketingu je, že se v Česku dlouhodobě zvyšuje podíl dětí, které odcházejí z porodnice a jsou předčasně dokrmovány umělým mlékem, a k poklesu odhodlání matek ke kojení. Cílovou skupinou těchto reklam jsou totiž těhotné ženy, matky, které jsou snadněji manipulovatelné v zájmu „ toho nejlepšího“ pro své dítě. A když jim stejně jako mně řeknou v porodnici, že je lepší dokrmovat, aby dítě nebylo hladové a bylo spokojenější, že jsme taky všichni vyrostli na Sunaru a žijeme, že je hlavně důležité, abych byla v klidu a zbytečně se nestresovala kojením „když dítě nechce pít“, tak pod záplavou hormonů, neinformovanosti a prvorodičství prostě podlehnou

Je načase, aby Kodex začal být dodržován, nejen samotnými výrobci, ale také zdravotnickými zařízeními, které mají chránit rodičky v jejich nejzranitelnějším období. Svým příspěvkem nezpochybňuji svobodnou volbu matek (ne)kojit. Jen si říkám, zda agresivní reklama, kterou jsme obklopeny, tuto svobodu poněkud neomezuje.

Ilona Vlachová

Svobodná volba (ne)kojit?

Související