Má těhotná šedesátá léta je název článku v Reflexu č. 34, v němž režisérka Věra Chytilová s naprostou samozřejmostí vypráví příběh 60. let jako příběh ženy. Ani na okamžik neoddělí své vzpomínky pracovní a rodinné, vždy vnímá svou minulost jako celistvou a sebe jako ženu, jejíž mateřství je rovnocenná část jejího života. Historie každodennosti u autorky nestojí ve stínu historie velkých událostí, ale vždy jde ruku v ruce. Je to velmi osvěžující pohled na skutečnost a přitom tak vzácný.
Má těhotná šedesátá léta je název článku v Reflexu č. 34, v němž režisérka Věra Chytilová s naprostou samozřejmostí vypráví příběh 60. let jako příběh ženy. Ani na okamžik neoddělí své vzpomínky pracovní a rodinné, vždy vnímá svou minulost jako celistvou a sebe jako ženu, jejíž mateřství je rovnocenná část jejího života. Historie každodennosti u autorky nestojí ve stínu historie velkých událostí, ale vždy jde ruku v ruce. Je to velmi osvěžující pohled na skutečnost a přitom tak vzácný.
Citujeme:
"...Ještě si pamatuji, jak mě asistenti museli přidržovat, abych se dostala přes své tehotné břicho ke kukru kamery a mohla tak zkontrolovat záběr, aniž jsem přitom spadla z praktikáblu, na kterém kamera stála. Asi jsem byla jediná režisérka na světě, jež v pokročilém těhotenství natáčela film."
"Hned po dokončení povídky Automat Svět, kterou jsme s manželem Jaroslavem Kučerou, natáčeli v autentickém prostředí, se nám narodila dcera Tereza. Pro ni do vínku mi přivezli skutečnou perlu kolegové režiséři (Menzel, Jireš, Schorm, Němec), kteří natočili ostatní Hrabalovy povídky, z festivalu v Locarnu, kde Perličky dostaly Cenu poroty."
"Štěpán se narodil 24. července, byla jsem ještě v šestinedělí, když nás okupovali Sověti."
