Virtuální svět zpráv o plnění Priorit a postupů vlády ČR při prosazování rovnosti mužů a žen

V květnu proběhl pravidelný rituál předkládání a schvalování zprávy o plnění Priorit a postupů vlády ČR při prosazování rovnosti mužů a žen. Slovo rituál užívám záměrně, neboť jde vskutku o „opakovatelný soubor úkonů symbolické povahy,“ jehož prázdnotu jsem zdokumentoval v analýze předchozích čtyř zpráv, kterou jsem vypracoval na sklonku loňského roku a kterou zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí zcela v duchu totalitních praktik promptně označili za „protivládní dokument.“ Ve zmíněné analýze jsem poukázal na zásadní nedostatky klíčových dokumentů v oblasti prosazování genderové rovnosti, na systematické snahy zakrýt nečinnost vlády a na nedostatek politické vůle k implementaci nutných změn. Stručně řečeno, základním problémem zpráv byla jejich nekoncepčnost, která se projevovala například tím, že ze zpráv nebylo jasné, které části byly věnovány popisu stávající situace na poli genderové rovnosti, které analýze daného stavu a jeho příčin a které diskusi plnění jednotlivých opatření. Analýza či popis stávající společenské situace navíc běžně nahrazovaly diskusi o plnění jednotlivých opatření, čímž byla fakticky zakrývána skutečnost, že dané nebylo plněno. Tato snaha zakamuflovat nečinnost vlády byla umocněna hojným používáním prázdných frází a byrokratického „newspeaku“, jež efektivně bránily analýze reálného stavu. Výsledkem tohoto chaotického, nekoncepčního přístupu bylo, že jednotlivé zprávy do značné míry nedávaly smysl, mátly čtenáře a výrazně zkreslovaly to, co mělo být jejich skutečným a nejdůležitějším obsahem – zhodnocení, jak vláda plní vlastní priority a postupy. Co se vlastního plnění priorit týče, zmíněná analýza odhalila, že vláda plnila během uplynulých čtyř let v průměru sotva 30% z nich a to ještě většinou jen velmi částečně. Navíc zcela rezignovala na plnění opatření týkajících se klíčových problémů z hlediska rovnosti mužů a žen. Sem patří především nerovné zastoupení žen ve vedoucích funkcích, vertikální a horizontální segregace žen na pracovním trhu a s ní související platové rozdíly mezi muži a ženami či aplikace genderového mainstreamingu a přijímání pozitivních akcí. Příležitost schvalování nové zprávy dává příležitost k reflexi potenciálního pokroku na poli prosazování genderové rovnosti a k jejímu posouzení ve světle úrovně předchozích zpráv. V této souvislosti s uspokojením kvituji, že má analýza a konstruktivní návrhy evidentně padly na úrodnou půdu, neboť zpráva je koncipována nepoměrně lépe. Mimo jiné je striktněji oddělován popis situace od řešení a analýzy, je konkretizováno plnění priorit jednotlivými ministerstvy, jsou uváděny konkrétní příklady nerovností a celkový tón zprávy je výrazně kritičtější a realističtější. Nicméně předkladatel se opět neubránil tendenci vinit oběti (např. komentář k prioritě č. 3) ani řadě prázdných frází (např. většina opatření k prioritě č. 3). Nepřijatelné je dále opakování unavených argumentů, že za vše mohou společenské stereotypy, socializace a nedostatek uvědomění, jež problém lokalizují na úrovni jednotlivců a odvádí pozornost od strukturální povahy genderových nerovností a tedy od nutnosti měnit nastavení společenských struktur a institucí. U priorit č. 6 a č. 7 pak předkladatel zcela opomněl komentovat stávající stav. Obecně je však ze zprávy za rok 2002 zřejmé, že vláda jako celek pokračuje v pasivním přístupu k politice rovnosti a ani se nenamáhá předstírat, že hodlá plnit výše uvedené zásadní úkoly na poli prosazování genderové rovnosti. Přitom oficiální statistiky jednoznačně ukazují, že se postavení žen v porovnání s postavením mužů během posledních dvanácti let progresivně zhoršuje. Za zvláštní zmínku pak stojí aktivní odpor Ministerstva školství, tělovýchovy a mládeže k prosazování genderové rovnosti, který je evidentní z přístupu k většině opatření, za které je resort zodpovědný. PETR PAVLÍK, Ph.D., autor je vedoucí Centra genderových studií na FF UK v Praze Literární noviny, příloha Občanské noviny, 9. června 2003