Výzva palestinských queers ke kulturnímu a akademickému bojkotu Izraele- nenásilnému protestu proti izraelské okupaci palestinských území
„Jakákoliv událost, praxe nebo instituce, která se podílí na normalizaci okupace, nebo předjímá, že se “běžný“ kulturní život může odehrávat bez jejího otevřeného odmítnutí, nese na okupaci svůj díl viny. Můžeme to nazývat pasivní spoluvinou. Co je ale podstatné, je odmítat takové instituce, které se snaží oddělit kulturu od okupace. Faktem je, že není možné spolupracovat s kulturními institucemi, které jednají jako by žádná okupace neexistovala nebo proti ní odmítají zaujmout jasné a zřetelné stanovisko a zaměřit své aktivity na její ukončení.“
Doufáme, že pro Vás níže přiložená výzva palestinských queer, nabízející návod a konzultaci k bojkotu, bude inspirativní.
S pozdravem,
Mezinárodní hnutí solidarity Česká republika
Otevřený dopis všem, kdo se věnují queer teorii, umění a aktivismu
23. února 2011, Palestinian Queers for BDS [2]
Milí queers, akademici/akademičky, umělci/umělkyně a aktivisté/aktivistky,
někteří z vás možná plánují navštívit Izrael a zúčastnit se queer, kulturních nebo akademických akcí, nebo tyto akce podpořit. Někteří z vás možná přijedou z náboženských nebo osobních důvodů, nebo jednoduše ze zvědavosti. Zatímco se pozvánka do Izraele může jevit jako lichotivá a zajímavá, doufáme, že – předtím, než učiníte toto rozhodnutí a zamluvíte si letenky – si přečtete tento otevřený dopis, napsaný palestinskými queers, aktivisty/kami, akademiky/čkami a umělci/kyněmi a adresovaný queers, aktivistům/kám, akademikům/čkám a umělcům/kyním po celém světě.
Jsme odhodláni informovat každého, kdo chce cestovat do Izraele, o realitě politického a společenského života v Izraeli/Palestině. „Okupace“, „Palestinci“, „Gaza“, „apartheid“, „etnické čistky“, „bojkot“ a „uprchlíci“, to nejsou výrazy, se kterými byste se mohli setkávat na letácích, itinerářích a v cestovních průvodcích propagujících Izrael; přesto tyto termíny definují každodenní životy Palestinců a Palestinek, kteří žijí pod izraelskou okupací. Pro nás jako queer palestinského původu tato slova utvářela naši osobní historii a budou [3] nadále ovlivňovat naši budoucnost.
Někteří z vás si možná myslí, že v kontextu tak složitého konfliktu, za jaký je izraelsko-palestinský konflikt považován, by rozhodnutí bojkotovat Izrael bylo příliš jednostranné. Možná si myslíte, že je to příliš kontroverzní krok. Někteří z vás se pravděpodobně ptají, zda je takové hnutí bojkotu vůbec efektivní. S cílem zahájit tuto debatu v rámci LGBTQ komunity jsme dali dohromady základní informace o BDS a Izraeli/Palestině; a rovněž vás vyzýváme k tomu, abyste nás kontaktovali a mohli jsme tak společně prodiskutovat jakékoliv otázky nebo problémy v souvislosti s BDS. Naším cílem je, aby měl každý historické znalosti a informace potřebné k pochopení situace v Izraeli/Palestině a aby queers a osoby věnující se queer teorii, umění a aktivismu podporovaly výzvu palestinské občanské společnosti ke kampani BDS.
1. O kampani BDS a kulturních a akademických bojkotech toho moc nevím. O co se jedná?
V dubnu 2004 se v Ramalláhu sešla skupina palestinských akademiků/ček a intelektuálů/ek, aby zahájili Palestinskou kampaň za akademický a kulturní bojkot Izraele (PACBI) a připojili se tak k rostoucímu mezinárodnímu hnutí bojkotu. V červnu roku 2004 vydala tato skupina Výzvu k bojkotu, adresovanou mezinárodní komunitě, která naléhavě žádala o:
• Všeobecný a konzistentní bojkot všech izraelských akademických a kulturních institucí do té doby, než se Izrael stáhne z veškerého území, které okupuje od roku 1967, včetně Východního Jeruzaléma;
• Odstranění/přemístění všech jeho kolonií nacházejících se na těchto územích;
• Dodržování rezolucí OSN a uznání práv palestinských uprchlíků;
• Zrušení systému apartheidu a odstranění všech jeho složek.
Toto prohlášení získalo širokou podporu a do dnešního dne bylo schváleno téměř šesti desítkami palestinských akademických, kulturních a jiných institucí občanské společnosti, odbory a organizacemi, včetně Odborové federace Palestinských univerzitních profesorů a zaměstnanců a Palestinskou sítí neziskových organizací (PNGO) na Západním břehu Jordánu.[3]
Dne 9. června 2005 vyzvala drtivá většina palestinské občanské společnosti mezinárodní komunitu, její organizace občanské společnosti a občany svědomí po celém světě, aby začali prosazovat široký bojkot a opatření zaměřená na stahování investic z Izraele a společností, které se podílejí na utužování okupace nebo z ní přímo profitují. Tato výzva byla inspirována úspěšnými kampaněmi za bojkot, stahování investic a uvalování sankcí vůči Jižní Africe během éry apartheidu.[4] Jejím cílem bylo vyslání jasné zprávy Izraeli a vyvíjení nátlaku tak, aby dostál svým závazkům, uznal nezcizitelné právo Palestinců a Palestinek na sebeurčení a začal dodržovat mezinárodní právo. Hnutí za bojkot Izraele, stahování investic a uvalování sankcí (souhrnně označované jako BDS) podpořilo přes 170 palestinských stran, organizací, odborových svazů a hnutí, které reprezentují většinu palestinské společnosti. Vzhledem k tomuto širokému spektru aktivních účastníků a příznivců je hnutí BDS nejvýznamnější složkou nenásilného odporu proti izraelskému apartheidu.[5]
Skupina palestinských queer aktivistů a aktivistek následovala tyto výzvy a dne 27. června 2010 vydala prohlášení, ve kterém žádá všechny LGBTQ skupiny, organizace a jednotlivce po celém světě, aby bojkotovali apartheidní stát Izrael.[6]
2. Ale pokud solidarizuji s LGBTQ komunitami, jako mohu bojkotovat queer aktivisty a akce?
Věříme, že jako queer komunity musíme v rámci boje za práva LGBTQ věnovat velkou pozornost jakémukoliv závažnému porušování lidských práv a to obzvláště tehdy, pokud jsou pro dotyčnou zemi typické takové způsoby jednání, jakými je útlak, diskriminace a zavádění systému apartheidu. Měli bychom si klást otázky o etických hodnotách těch queer organizací nebo skupin, které hlasitě vyjadřují horlivou podporu institucím apartheidního režimu a účastní se jejich činnosti. Lidská práva by neměla být roztříštěna do několika malých okruhů a lidská práva určité skupiny by neměla být důležitější než práva jiných skupin. Jako palestinští queers nemůžeme ignorovat boj za práva Palestinců. Pro nás jdou oba tyto boje ruku v ruce.
Po 62 let odpírala izraelská okupace a expandující systém apartheidu palestinským občanům a občankám jejich základní lidská práva. Palestinci na Západním břehu žijí pod brutální vojenskou okupací, jejímiž hlavními projevy jsou nelegální izraelské kolonie, kontrolní stanoviště, systém zdí, bariér a silnic, které jsou přístupné výlučně pro izraelské osadníky. Osoby palestinské národnosti žijící na území Izraele jsou neustále vystaveny jeho diskriminační politice. V současné době je v platnosti 25 zákonů, které se specificky zaměřují na nežidovské obyvatele Izraele a redukují je na občany druhé kategorie. Palestincům a Palestinkám v diaspoře a v uprchlických táborech spravovaných Spojenými národy je automaticky odepřeno jejich právo na návrat, garantované OSN. A konečně, více než 1,8 milionu Palestinců a Palestinek v pásmu Gazy žije ve vězení pod širým nebem, pod nelegální blokádou popsanou mnoha významnými mezinárodními experty jako „pomalá genocida“. Izraelský útlak, rasismus a diskriminace nedělají rozdíl mezi palestinskými queers a palestinskými heterosexuály.
3. Jaké události máme tedy bojkotovat?
Po více než šedesáti letech okupace a apartheidu, ničivých efektech izraelských válek v Libanonu a invazi do Gazy v roce 2009 a díky ohromujícímu nárůstu hnutí BDS se Izrael uchýlil k masivní staronové PR kampani pod názvem „Značka Izrael“. Cílem kampaně je zamaskovat dekády izraelských válečných zločinů a vykreslit tento stát jako jedinou demokracii na Blízkém východě.
Kromě snahy zastírat skutečnost, takzvaného whitewashingu („malování na bílo“), se důležitou součástí této kampaně stalo [3] „malování na růžovo“ (pinkwashing). Izraelské ministerstvo zahraničí, izraelské akademické instituce, mezinárodní sionistické a proizraelské skupiny a některé z izraelských LGBTQ organizací/skupin se snaží společně zužitkovat těch několik několika málo ojedinělých úspěchů izraelské LGBTQ komunity a podněcovat protiarabské, islamofobní předsudky tím, že poukazují na palestinskou společnost jako zákeřně homofobní. Centrálním tématem jejich kampaně, která vykresluje Izrael v růžových barvách, a která zahrnovala mnoho kulturních událostí a snah o přilákání LGBTQ turistů, je Izrael jako jediný ráj pro gaye na Blízkém východě a jako jediné místo, kde se palestinští queers cítí v bezpečí. V tomto kontextu je tedy „malování na růžovo“ nástrojem k získání podpory pro systém apartheidu a vojenskou okupaci – a to vše ve jménu práv gayů, leseb a queers.
Ať už jsou oficiální součástí kampaně „Značka Izrael“ nebo ne, většina izraelských LGBTQ skupin, akademických institucí a mezinárodních skupin sdružujících příznivce Izraele, se díky své podpoře spolupodílí na izraelských válečných zločinech – a snahy o natírání těchto zločinů na růžovo by měly být bojkotovány.Palestinská kampaň za akademický a kulturní bojkot Izraele (PACBI) na základě všeobecných kritérií ukazuje, že naprostá většina izraelských kulturních a akademických skupin, organizací a akcí (univerzity, muzea, filmové festivaly…) je komplicitní v udržování izraelské okupace, a proto se stávají předmětem bojkotu.
4. Můžete být konkrétnější? Co vše spadá pod rámec bojkotu?
Bojkot je uplatňován v následujících situacích:
• Všechny izraelské kulturní a akademické instituce (univerzity, muzea, filmové festivaly a tak dále) – není-li prokázán opak – dostávají státní dotace a nesou tak svůj díl spoluviny na udržování izraelské okupace a měly by být bojkotovány. To znamená odmítnutí účasti na událostech organizovaných těmito institucemi nebo spolupráce s nimi.
• Jakákoliv skupina/organizace, která se aktivně podílí na malování izraelských válečných zločinů na růžovo, by měla být předmětem bojkotu
• Stejně jako jakákoliv skupina/organizace, která je součástí projektu „Gay turismus v Izraeli“, propagujícího Tel Aviv a Izrael jako ráj pro gaye na Blízkém východě.
5. Tak co můžu dělat? A jak mi mohou Palestinští queers za BDS pomoci?
Je vždy dobré požádat vaše hostitele, aby vám poskytli informace o akci/produktu: Kdo jsou její partneři? Je událost dotovaná nebo pořádaná oficiální izraelskou institucí nebo organizací, která se prokazatelně podílí na udržování okupace? Jaký je cíl akce a její vize? Tím, že budete pokládat tyto „návodné“ otázky, se můžete dozvědět opravdu mnoho.
Pokud vám organizátoři/hostitelé tyto informace neposkytnou, nebo na ně neznají odpověď, odkažte je na PQBDS. Většina izraelských queer skupin a organizací není obeznámena s BDS a není si vědoma svého podílu na systematickém útlaku. Tím, že je povzbudíte, aby nás kontaktovaly, získáte nejen odpověď na své otázky, ale hlavně napomůžete zvyšování povědomí o důležitosti BDS mezi těmito skupinami.
BQBDS jsou ochotni pomoci a osobně vás tímto procesem provést. Velmi rádi poskytneme potřebné informace, zkontaktujeme relevantní organizace/skupiny a odpovíme vám na otázku, zda tato akce splňuje zásady bojkotu.
Prosíme, dívejte se na nás jako na partnera, na kterého se můžete obrátit s jakoukoliv otázkou týkající se BDS, zejména pak v kontextu LGBTQ aktivit.
Těšíme se na vaše dotazy. Naše emailová adresa je pq4bds@gmail.com.