Nový zákon o zaměstnanosti a rovné příležitosti
Zákon používá pojem přímá a nepřímá diskriminace. O přímou diskriminaci se jedná v případě, že dojde k odmítnutí zájemce či zájemkyně o zaměstnání, protože jste žena či muž. Jsou to např. situace, kdy je v inzerátu uvedeno, že daná firma hledá sekretářku a ředitele. Nepřímá diskriminace odkazuje na situace, které se jeví na první pohled jako neutrální, ale mají neadekvátní vliv na příslušníky jednoho pohlaví. Zaměstnavatel se např. rozhodne, že zaměstnanci pracující na částečný úvazek nemají nárok na penzijní připojištění, které hradí zaměstnaným na plný úvazek. Protože na částečný úvazek pracují převážně ženy, toto opatření působí diskriminačně proti nim. O nepřímou diskriminaci se jedná také v případě, že zaměstnavatel spojuje možnost povýšení s nutností absolvovat kurz, který se koná o víkendu 200 km od místa sídla firmy. Je jasné, že ženy, které častěji pečují o děti, budou mít stížené možnosti se tohoto školení zúčastnit.
Aby byl zákon skutečně účinný, je nutné usilovat o odstranění předsudků vážících se k pracujícím ženám - matkám (či ženám - budoucím matkám). V české společnosti je péče o závislé osoby vnímána jako určitý handicap pro efektivní výkon zaměstnání. Zahraniční studie však ukazují, že pokud zaměstnavatel investuje do svých zaměstnanců, jsou loajálnější, snižuje se nemocnost a také "image" společnosti.