Světový den venkovských žen připomíná OSN 15. října
22. říjen 2003
| Štěpánka Matúšková
venkov
Světový den venkovských žen připomíná OSN každý rok 15. října, kampaň by měla zvýšit obecnou znalost specifik venkovského sociálního prostředí a podpořit snahy žen, které v něm žijí. Venkovské ženy tvoří více než čtvrtinu světové populace, výsledkem jejich práce je více než polovina množství světové potravy. Přesto právě rurální oblasti jsou ekonomicky slabým prostorem, 500 milionů venkovských žen žije v chudobě.
Světový den venkovských žen připomíná OSN každý rok 15. října, kampaň by měla zvýšit obecnou znalost specifik venkovského sociálního prostředí a podpořit snahy žen, které v něm žijí. Venkovské ženy tvoří více než čtvrtinu světové populace, výsledkem jejich práce je více než polovina množství světové potravy. Přesto právě rurální oblasti jsou ekonomicky slabým prostorem, 500 milionů venkovských žen žije v chudobě.
Jaká je situace na českém venkově?
V zemědělství je v České republice nejnižší podíl žen oproti průmyslu a službám, právě na venkově jsou však tyto oblasti téměř nepřítomné. Z toho vyplývá, že jsou to právě ženy, které jsou v krajích s rurálním charakterem ohroženy nezaměstnaností. Všeobecná nezaměstnanost žen v ČR vzrostla z 4,8% v roce 1995 na 9,9% v roce 2001, je zároveň vyšší než u mužů (3,4% v roce 1995 na 6,8% v roce 2001) a roste rychleji.
Pokud jsou ženy zaměstnané v zemědělství, mají alespoň výhodu v tom, že mezi zemědělskými dělníky je největší platová rovnost. Ženy zde pobírají 89% platu mužů, netřeba připomínat, že platy bývají celkově nižší.
Za prací je nutné dojíždět. A zde vzniká pro řadu žen zásadní problém. Dopravní infrastruktura je značně omezená, počet školek se snížil a rodinné auto často využívá ve větší míře muž, pro ženu je proto velmi složité dojíždět do zaměstnání. Někdy také působí to, že žena nechce opouštět svého nezaměstnaného muže.
Situaci by pomohla změnit větší nabídka částečných úvazků, školek a možností dopravy. Ženám by tak bylo umožněno pracovat v době, kdy jejich děti jsou ve školce. Progresivní způsob dopravy v oblastech s málo zákazníky jsou mikrobusy, u nás zatím nepatrně rozšířené.
Výbornou službu jsem poznala ve venkovských oblastech britského Wallesu. Buď zde existují pravidelné linky školních autobusů, známých i z české minulosti, které jsou přizpůsobeny délce výuky. Tam, kde je dětí málo, jezdí ve veřejném autobusu odpovědná osoba v uniformě, která dohlíží na bezpečnou cestou dětí ke svým domovům. Má daný počet dětí, zná je jménem a vysazuje je ve vsích, kde už čekají maminky.
Na druhou stranu bývají to ženy, které působí velmi pozitivně v rámci svých komunit a jsou v nich aktivní. Zároveň také roste zastoupení žen v místní politice, vzrostla z 18% v roce 1994 na 23% v roce 2002. Tendenci žen spojovat vztahy ve vsích, poničené komunistickou érou, ilustruje mimo jiné síť mateřských center, která se v posledních letech rychle rozrůstá po celé republice.
Ať už si myslíme o zaměstnanosti žen s malými dětmi cokoliv, je zásadní, aby každý člověk měl možnost volby způsobu svého života. Ženy žijící na venkově často takovou možnost nemají.
Zdroj statistik: Ženy a muži v datech, vydalo MPSV a ČSÚ v červnu 2003
Jaká je situace na českém venkově?
V zemědělství je v České republice nejnižší podíl žen oproti průmyslu a službám, právě na venkově jsou však tyto oblasti téměř nepřítomné. Z toho vyplývá, že jsou to právě ženy, které jsou v krajích s rurálním charakterem ohroženy nezaměstnaností. Všeobecná nezaměstnanost žen v ČR vzrostla z 4,8% v roce 1995 na 9,9% v roce 2001, je zároveň vyšší než u mužů (3,4% v roce 1995 na 6,8% v roce 2001) a roste rychleji.
Pokud jsou ženy zaměstnané v zemědělství, mají alespoň výhodu v tom, že mezi zemědělskými dělníky je největší platová rovnost. Ženy zde pobírají 89% platu mužů, netřeba připomínat, že platy bývají celkově nižší.
Za prací je nutné dojíždět. A zde vzniká pro řadu žen zásadní problém. Dopravní infrastruktura je značně omezená, počet školek se snížil a rodinné auto často využívá ve větší míře muž, pro ženu je proto velmi složité dojíždět do zaměstnání. Někdy také působí to, že žena nechce opouštět svého nezaměstnaného muže.
Situaci by pomohla změnit větší nabídka částečných úvazků, školek a možností dopravy. Ženám by tak bylo umožněno pracovat v době, kdy jejich děti jsou ve školce. Progresivní způsob dopravy v oblastech s málo zákazníky jsou mikrobusy, u nás zatím nepatrně rozšířené.
Výbornou službu jsem poznala ve venkovských oblastech britského Wallesu. Buď zde existují pravidelné linky školních autobusů, známých i z české minulosti, které jsou přizpůsobeny délce výuky. Tam, kde je dětí málo, jezdí ve veřejném autobusu odpovědná osoba v uniformě, která dohlíží na bezpečnou cestou dětí ke svým domovům. Má daný počet dětí, zná je jménem a vysazuje je ve vsích, kde už čekají maminky.
Na druhou stranu bývají to ženy, které působí velmi pozitivně v rámci svých komunit a jsou v nich aktivní. Zároveň také roste zastoupení žen v místní politice, vzrostla z 18% v roce 1994 na 23% v roce 2002. Tendenci žen spojovat vztahy ve vsích, poničené komunistickou érou, ilustruje mimo jiné síť mateřských center, která se v posledních letech rychle rozrůstá po celé republice.
Ať už si myslíme o zaměstnanosti žen s malými dětmi cokoliv, je zásadní, aby každý člověk měl možnost volby způsobu svého života. Ženy žijící na venkově často takovou možnost nemají.
Zdroj statistik: Ženy a muži v datech, vydalo MPSV a ČSÚ v červnu 2003