feminismus.czČlánky › To, že péči matky nikdo nenahradí, je předsudek

To, že péči matky nikdo nenahradí, je předsudek

19. leden 2008  | Michaela Marksová-Tominová
To, že péči matky nikdo nenahradí, je předsudek
Rozhovor s psycholožkou a rodinnou terapeutkou Šárkou Gjuričovou. O péči o děti do tří let si s ní povídala Michaela Marksová-Tominová. Přinášíme vám rozhovor z publikace Klíč k jeslím, kterou vydala obecně prospěšná společnost Gender Studies a která otvírá problematiku jeslí a dalších zařízení péče o děti do tří let v ČR (i zahraničí).

Rozhovor s psycholožkou a rodinnou terapeutkou Šárkou Gjuričovou (Michaela Marksová-Tominová)

Máte nějakou osobní zkušenost se zařízením typu „jesle“?

Moje vlastní krátká zkušenost s jeslemi v 70. letech minulého století nebyla nejlepší. Když jsem viděla capat naše dítě mezi ostatními neveselými dětmi a mírně otrávenými sestrami, samozřejmě jsem měla pocity viny a byla jsem ráda, když už jsem šla na další mateřskou dovolenou. Nejspíš takové zkušenosti přežívají a tvoří předsudky vůči současným jeslím. Jenže ty už jsou jiné.

Jaký je tedy váš názor na „vzkříšení“ jeslí, respektive kolektivního zařízení pro péči o děti do tří let?

Nemyslím, že by se měly jesle stát většinovým zařízením pro tuto věkovou skupinu dětí jako jsou školky pro předškolní děti. Do tří let je potřeba rozhodovat se individuálně, děti nejsou zralé na odloučení od hlavní vztahové osoby ve stejném věku. Některé děti zejména ve třetím roce života jsou v jeslích spokojené, budou v nich prospívat a rodinám budou prospěšné.

Vidíte tedy pro dnešní rodiny nějaký ideální model péče o děti nerodičovskou osobou?

Mám zato, že rodiny mají mít co nejvíc poučených možností pro rozhodování, který by slaďoval zájmy všech jejích členů. To je poměrně nové hledisko a neuplatňuje se snadno. Při rozhodování v rodinách se zdůrazňovaly zájmy mužů coby živitelů rodin, později také zájmy dětí, a od žen se očekávalo, že se těmto zájmům dokáží přizpůsobovat. V mnoha rodinách ale se snaží brát v úvahu zájmy všech a to sebou nese leckdy složité vyjednávání. Otcové například chtějí mít větší podíl na výchově dětí, matky si chtějí udržet kontakt se svou profesí nebo rozvíjet své zájmy i v době, kdy jsou děti malé. Nejde totiž o vyjednávání jen mezi rodičovskou dvojicí, patří k němu další vlivní lidé, prarodiče, přátelé a celý kontext názorů a také předsudků společnosti, ve které žijeme.

Co si myslíte o tvrzení, že pokud není matka s dítětem doma do tří let jeho věku, jedná se o matku krkavčí?

Názor, že matka dítěte do tří let nikdo nenahradí a pokud má vlastní profesionální zájmy, není dobrou matkou, je předsudkem, který svazuje rozhodování rodičů a vytváří napětí mezi nimi. Jsou ženy, které budou v prvních třech letech spokojené stále s dítětem a dítě s nimi, jsou rodiče, kteří se od narození dítěte budou společně různou mírou podílet na výchově dětí nebo se bude starat jeden z nich s nerodičovskou osobou a jsou rodiče, kteří budou oba pracovat a využívat jeslí – a děti všech mohou dobře prospívat. Všechny volby si zaslouží uznání a podporu státu. Není jeden optimální model výchovy, ani dětí do tří let. Spokojená matka bývá dobrá matka i pokud není s dítětem 24 hodin.

Tento rozhovor vyšel v publikaci Klíč k jeslím, kterou právě vydává Gender Studies.

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.