Netradiční povolání pro muže a ženy
28. červenec 2008
| Daniel Baxa, student střední Hotelové školy v Klánovicích | SŠokem
Když se dnes podíváme do světa pracovních příležitostí, tak objevíme pestrou škálu různých povolání. Právě v tom, jak jsou jednotlivá povolání různorodá, spočívá to, jak se také liší ve svých náročnostech a podle toho jsou také obsazována různými lidmi a osobnostmi.
Když se dnes podíváme do světa pracovních příležitostí, tak objevíme pestrou škálu různých povolání. Právě v tom, jak jsou jednotlivá povolání různorodá, spočívá to, jak se také liší ve svých náročnostech a podle toho jsou také obsazována různými lidmi a osobnostmi.
A leckterá povolání jsou právě mnohdy obsazována podle rozdílu pohlaví.
Ale položme si otázku, jak často se s tím u nás v dnešním světě shledáváme a zdali je tomu tak správně, když někdo tento nový přístup odsuzuje?!
Začneme trochu z minulosti, protože jakmile se dnes ohlédneme o pár let zpět, tak můžeme snadno dojít k závěru, že v dřívější době jsme se mohli setkat s obsazováním pracovních míst dle pohlaví mnohem častěji než dnes. Protože již dnes se naštěstí můžeme setkat s muži i ženami v pro ně neobvyklých nebo spíše netradičních povoláních.
Možná ještě před pár lety bychom třeba při nastupování do tramvaje či autobusu nenalezli za volantem či řízením žádnou ženu, tak dnes se s touto situací můžeme setkat velmi často.
Nebo když nahlédneme do světa počítačů a internetu, tak postřehneme, že dříve svět v tomto ohledu patřil výhradně mužům, ale dnes v něm nalezneme i ženy, i když jen zřídka. Určitě dnes již můžeme nalézt ženy ve firmách v odděleních „IT“, nebo třeba na webových stránkách lze pod štítkem „made by“ (vytvořeno) nalézt ženská jména a příjmení.
A abychom nezůstali jen u žen, tak i muži se dnes uplatňují pro ně v netradičních povoláních.
Než dříve můžeme dnes muže naleznout třeba za pultem kasy v supermarketu, kde dříve sedávaly jen ženy. Či dokonce můžeme nalézt muže častěji v kancelářích, třeba v personálních odděleních čí dokonce sekretariátech, což dříve skutečně neexistovalo.
A mohli bychom pokračovat v dalších a dalších příkladech, třeba ženy v armádě na vysokých důstojnických pozicích (viz.ministryně obrany), nebo muže vyučující ve školách na prvních stupních či dokonce ve školkách, protože takových ukázek dnes existuje naštěstí čím dál více než dříve.
Ale přes všechny tyto příklady a přes všechnu tuhle snahu jsou stále lidé, mohlo by se říci, že jich je stále většina, kteří s takovýmto netradičním přístupem obsazování pracovních míst stále nesouhlasí a nekompromisně jej odsuzují.
Odpůrce takovéhoto přístupu bohužel můžeme najít nejen v řadách mezi obyčejnými lidmi, ale také i v řadách mezi zaměstnavateli, kteří se bohužel tímto svým „odpůrcovstvím“ řídí. Ovšem, právě především tito zaměstnavatelé a vlastně všichni lidé by si měli uvědomit, že tento přístup by mohl přinést v mnohých ohledech něco nového a že pokud s tím nesouhlasí a nelíbí se jim to, tak by to alespoň měli respektovat z pohledu rovných příležitostí, protože je samotné do těchto pozic a povolání nikdo nenutí. A hlavně by si měli uvědomit, že odsuzování tohoto přístupu nemusí být vždy tím správným směrem, kterým by podle nich lidstvo mělo kráčet kupředu.
A leckterá povolání jsou právě mnohdy obsazována podle rozdílu pohlaví.
Ale položme si otázku, jak často se s tím u nás v dnešním světě shledáváme a zdali je tomu tak správně, když někdo tento nový přístup odsuzuje?!
Začneme trochu z minulosti, protože jakmile se dnes ohlédneme o pár let zpět, tak můžeme snadno dojít k závěru, že v dřívější době jsme se mohli setkat s obsazováním pracovních míst dle pohlaví mnohem častěji než dnes. Protože již dnes se naštěstí můžeme setkat s muži i ženami v pro ně neobvyklých nebo spíše netradičních povoláních.
Možná ještě před pár lety bychom třeba při nastupování do tramvaje či autobusu nenalezli za volantem či řízením žádnou ženu, tak dnes se s touto situací můžeme setkat velmi často.
Nebo když nahlédneme do světa počítačů a internetu, tak postřehneme, že dříve svět v tomto ohledu patřil výhradně mužům, ale dnes v něm nalezneme i ženy, i když jen zřídka. Určitě dnes již můžeme nalézt ženy ve firmách v odděleních „IT“, nebo třeba na webových stránkách lze pod štítkem „made by“ (vytvořeno) nalézt ženská jména a příjmení.
A abychom nezůstali jen u žen, tak i muži se dnes uplatňují pro ně v netradičních povoláních.
Než dříve můžeme dnes muže naleznout třeba za pultem kasy v supermarketu, kde dříve sedávaly jen ženy. Či dokonce můžeme nalézt muže častěji v kancelářích, třeba v personálních odděleních čí dokonce sekretariátech, což dříve skutečně neexistovalo.
A mohli bychom pokračovat v dalších a dalších příkladech, třeba ženy v armádě na vysokých důstojnických pozicích (viz.ministryně obrany), nebo muže vyučující ve školách na prvních stupních či dokonce ve školkách, protože takových ukázek dnes existuje naštěstí čím dál více než dříve.
Ale přes všechny tyto příklady a přes všechnu tuhle snahu jsou stále lidé, mohlo by se říci, že jich je stále většina, kteří s takovýmto netradičním přístupem obsazování pracovních míst stále nesouhlasí a nekompromisně jej odsuzují.
Odpůrce takovéhoto přístupu bohužel můžeme najít nejen v řadách mezi obyčejnými lidmi, ale také i v řadách mezi zaměstnavateli, kteří se bohužel tímto svým „odpůrcovstvím“ řídí. Ovšem, právě především tito zaměstnavatelé a vlastně všichni lidé by si měli uvědomit, že tento přístup by mohl přinést v mnohých ohledech něco nového a že pokud s tím nesouhlasí a nelíbí se jim to, tak by to alespoň měli respektovat z pohledu rovných příležitostí, protože je samotné do těchto pozic a povolání nikdo nenutí. A hlavně by si měli uvědomit, že odsuzování tohoto přístupu nemusí být vždy tím správným směrem, kterým by podle nich lidstvo mělo kráčet kupředu.