Pozice vlády a neziskových organizací k návrhu nové antidiskriminační směrnice se výrazně liší
Ve čtvrtek 30. listopadu se v Evropském domě uskutečnil kulatý stůl na téma antidiskriminační legislativy v EU a ČR, jehož cílem bylo zahájit odbornou diskuzi (jako první krok směrem k širší veřejné diskuzi) o návrhu nové antidiskriminační směrnice a boji proti diskriminaci na základě všech důvodů.
Evropská komise
představila novou antidiskriminační směrnici
2. července 2008 přijala Evropská komise návrh směrnice, která stanoví rámec pro boj s diskriminací na základě náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace s cílem zavést v členských státech zásadu rovného zacházení v jiných oblastech, než je zaměstnání a povolání.
Zákaz diskriminace se vztahuje na všechny osoby z veřejného i soukromého sektoru včetně veřejných subjektů, pokud jde o:
a) sociální ochranu včetně sociálního zabezpečení a zdravotní péče;
b) sociální výhody;
c) vzdělání;
d) přístup ke zboží a jiným službám, které jsou k dispozici veřejnosti, včetně bydlení, a jejich dodávky.
Česká republika nesplňuje požadavky plynoucí z již platných směrnic, ale antidiskriminační zákon ve znění přijatém oběma komorami Parlamentu v roce 2008 v podstatě naplňuje požadavky dosavadních směrnic. Přehlasováním veta prezidenta republiky by měla ČR v principu pokryty i oblasti, jež jsou předmětem nového návrhu směrnice.
Postoj vlády ČR k
antidiskriminační směrnici
Náměstek ministra práce a sociálních věcí ČR Michal Sedláček představil postoj vlády
ČR k této směrnici, rámcovou pozici vypracovalo Ministerstvo práce a
sociálních věcí: „ČR nepovažuje návrh
směrnice poskytující ochranu před diskriminací na základě věku, zdravotního
Pozice Úřadu vlády ČR, který měl původně vypracování antidiskriminační směrnice v gesci, ale byla úplně jiná, a přijetí směrnice vítala: „ČR vítá návrh směrnice poskytující ochranu před diskriminací na základě věku, zdravotního postižení, sexuální orientace, náboženství nebo víry mimo oblast zaměstnání. Česká republika má ke směrnici příznivý postoj a pro zajištění její správné a bezproblémové implementace do právních řádů členských států má velký zájem na vyjasnění případných nejasných otázek ohledně textu směrnice a jeho interpretace.“ Jana Koláčková, náměstkyně ministryně pro lidská práva a národnosti sdělila účastníkům, že schválená pozice zavazuje všechny, kdo se za Českou republiku zúčastní vyjednávání o textu směrnice v orgánech Rady, tedy i pracovníky Úřadu vlády. V širším kontextu však považuje tento postoj za problematický, k čemuž dodává: „Česko zůstává jedinou zemí, která nemá dostatečně implementovány antidiskriminační směrnice, přičemž v prosinci tohoto roku je očekáváno vydání odsuzujícího rozsudku Evropského soudního dvora proti České republice v jednom z pěti řízení o porušení smlouvy v oblasti diskriminace. Zůstává otázkou, do jaké míry je tento postoj udržitelný a zda již není načase pózu odhodit a začít otevřeně a věcně diskutovat. Budoucí předsednické zemi by to jistě slušelo.“
Podpora
antidiskriminační směrnici
Martina Štěpánková, právnička z Poradny pro občanství, občanská a lidská práva k tomu dodává: „Nová antidiskriminační směrnice zajistí stejný minimální standard ochrany před diskriminací ve všech státech, kterého by jinak bylo jen obtížně dosaženo. Bude směřovat ke sjednocení rozsahu ochrany před diskriminací z jednotlivých diskriminačních důvodů, kde je dosud nejširší ochrana pokud jde o rasu, dále pak pohlaví, zatímco ochrana před diskriminací z důvodu zdravotního postižení, věku, náboženství a sexuální orientace je na úrovni EU podrobně upravena pouze v oblasti zaměstnání“.
Jarmila Balážová z ROMEA připomněla výzvu neziskových organizací na podporu přijetí antidiskriminačního zákona, kterou podepsalo 61 neziskových organizací a podpořila ji také např. Helena Třeštíková.
Kulatý stůl
uspořádalo