Firemní zařízení péče o děti z pohledu firem, agentur a ministerstev

Prorodinný balíček, který navrhlo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, představuje koncept miniškolky. Na téma miniškolek a dalších možných firemních zařízení péče o děti realizovala obecně prospěšná společnost Gender Studies kulatý stůl.

Účastníci kulatého stolu:

zástupci a zástupkyně firem, kteří mají zájem o firemní školky

zástupci agentur, nabízejících firmám zřizování školek

zástupci a zástupkyně  veřejných školek a jeslí

zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí

Hlavní otázkou byly praktické možnosti zřízení firemní školky podle dosavadních norem a také podle navrhovaného prorodinného balíčku.

Diskuse odstartovala konstatováním, že hrozba ekonomické krize výrazně ovlivňuje rozhodování firem o zřízení firemní školky, protože ta patří mezi nejnákladnější firemní programy na podporu slaďování práce a rodiny u zaměstnanců a zaměstnankyň. Také zkušenosti zřizovatelů školek pro firmy na klíč ukazují, že firmy se zakládáním firemních školek v současnosti vyčkávají a čekají, jak se vyvine jejich finanční situace. Pokud by však firma školku přece jen chtěla zřídit, nabízí se jí varianty, z nichž podle zúčastněných firem ani jedna není v praxi příliš použitelná.

V prorodinném balíčku navrhované miniškolky mají pro zaměstnavatele řadu limitů, důvodem je například jejich omezení maximálním počtem 4 dětí v jedné miniškolce. O zřízení školky totiž v současné době z důvodů finanční nákladnosti uvažují především velké firmy, a ty potřebují mnohem větší kapacitu. Zkušenosti firem ukázaly, že i v poměrně malé firmě (100 zaměstnanců) je nutná kapacita nejméně 7 dětí, u velkých firem se jedná už o 30 - 50 dětí.

Dalším mínusem je také fakt, že pokud by firma zřídila takové zařízení s  omezeným počtem míst, bylo by umístění dítěte velmi exkluzivním benefitem jen pro vybrané zaměstnance firmy. A s takovými opatřeními vždy firmy zacházejí velice obezřetně.

Miniškolky, kde o děti pečuje pouze jedna osoba, v sobě nesou jednu velkou překážku: pokud se této jedné osobě cokoli stane, onemocní, dojde k úrazu, či se jen bude potřebovat vzdálit, ocitnou se děti bez péče, bez dozoru. To se v běžných školkách či jeslích stát nemůže: o větší počet dětí se tu stará více sester či učitelek. To je důležité i v případě, kdy jedno dítě potřebuje individuální péči – dostane se mu jí, a současně ostatní děti nebudou opominuty. To však v miniškolce nepřichází v úvahu.

Pokud by se firmy rozhodly zřídit školku dle stávajícího školského zákona, dostanou sice dotace od státu, ale musejí se řídit přísnými normami, které je dnes velmi těžké naplnit. Mezi tyto normy patří třeba i metráž hřiště, firmy navíc obvykle nedisponují vhodnými objekty.

Kapacitní norma

Školky dle školského zákona jsou navíc určeny především dětem od 3 let. Největší zájem ale mají firmy a jejich zaměstnanci a zaměstnankyně o zařízení péče o děti od 1 do 4 let. Důvodem je možnost dřívějšího návratu rodičů na trh práce a možnost využití např. flexibilních pracovních úvazků. Od pěti let už rodiče využívají spíše obecné mateřské školky.

Zřízení školky podle školského zákona má ale jednu nespornou výhodu, zaměstnavatel v tomto případě získává na každé dítě dotaci od státu. Vlastimil Bachor, vedoucí oddělení daně z příjmu právnických osob na Ministerstvu financí potvrdil, že zřízení školky podle školského zákona, tak i budoucí zřízení miniškolky si budou moci zaměstnavatelé odečíst z daní.  

Hygienické normy, které požaduje školský zákon, ale i relevantní zákon o vázané a volné činnosti, jsou nad rámec požadavků EU. Tyto normy neplatí pro miniškolky, proto bude existovat nelogické rozdělení, že některé zařízení péče o děti tyto normy musí plnit a některé ne.

Diskutující se shodli, že ačkoliv snaha státu rozšířit a zpružnit možnosti zřizování firemních zařízení péče o děti je velice vítaná, je prorodinný balíček prvním krokem, za nímž bude muset následovat mnoho dalších. Dosavadní, ale i navrhované úpravy totiž zaměstnavatelům situaci neusnadňují. Mnoho firem je dnes ochotno vyjít vstříc pracujícím rodičům. Stále častěji například nabízejí flexibilní formy práce a částečné úvazky. Pokud ale vypadne k nim komplementární část, tedy zařízení péče o děti, zůstanou částečné úvazky nenaplněny.

Je tedy třeba, aby opatření upravující zřízení školek a jeslí byla průhlednější a praktičtější, ale zároveň aby nerezignovala na kvalitu péče a zájmy dětí. Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů proto nedávno jako jeden z kroků podala podnět, aby zařízení péče o děti do 6 let spadala pod jeden resort.

Více k tématu firemní školky naleznete ve zpravodaji Gender Studies Rovné příležitosti do firem, v článku „Pár praktických a užitečných rad pro založení firemní mateřské školky“ -   http://zpravodaj.feminismus.cz/clanek.shtml?x=2145762&als[nm]=2145845.

Kulatý stůl se konal v rámci projektu „Zaměstnavatelé pro sladění osobního a pracovního života“. Projekt je financován Evropským sociálním fondem a magistrátem hl.m. Prahy. Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Kontakty:

Jitka Kolářová, projektová manažerka; jitka.kolarova@genderstudies.cz.

Kateřina Dušková, public affairs projektu; katerina.duskova@gmail.com; tel.: 774 910 944

Gender Studies, o.p.s. je nevládní neziskovou organizací, která slouží především jako informační, konzultační a vzdělávací centrum v otázkách vztahů mužů a žen a jejich postavení ve společnosti. Cílem organizace je shromažďovat a dále zpracovávat a rozšiřovat informace související s tematikou rodů. Prostřednictvím projektů GS aktivně ovlivňuje změny týkající se rovných příležitostí v různých oblastech, jako jsou například trh práce, politická participace žen, informační technologie apod. GS také provozuje knihovnu obsahující množství publikací a materiálů k feminismu, gender studies, právům žen a mužů atp.  

Zdrojem dalších informací pro vás mohou být i webové stránky www.feminismus.cz či www.genderstudies.cz či www.rovneprilezitosti.cz či http://rovneprilezitosti.ecn.cz.