Sto let Mezinárodního dne žen

Osmého března oslavíme 100. výročí Mezinárodního dne žen. Jak vidno, tento den má za sebou dlouhou historii, která se neváže jen k vyprázdněnému obsahu oslav MDŽ před rokem 1989. Symbolika tohoto dne byla (a leckde stále je) v českém kontextu devalvována pompézními oslavami, které diktoval totalitní režim. Mezinárodní den žen ale není vynálezem komunistických pohlavárů, jak je často mylně referováno. Stejně jako jeho cílem a stěžejní náplní nejsou podnikové večírky, karafiáty a láhve s alkoholem. Mezinárodní den žen má všem především připomínat, že ženy mají právo na rovné zacházení a sebeurčení. Svůj pomyslný začátek má již na přelomu 19. a 20. století, kdy americké ženy aktivně demonstrovaly za zlepšení pracovních podmínek. Mezi jejich požadavky patřilo: zkrácení pracovní doby, lepší platy, hlasovací právo a ukončení zaměstnávání dětí.

V květnu roku 1908 vyhlásila na základě těchto protestů socialistická strana poslední únorovou neděli dnem oslav amerického Národního dne žen. O dva roky později navrhla na Mezinárodní ženské konferenci v Kodani Klara Zetkin, zástupkyně německých socialistek, aby Den žen nabyl mezinárodního charakteru. Návrh byl přijat a bylo rozhodnuto, že bude slaven na počest hnutí za ženská lidská práva (včetně volebního práva žen). Ačkoli pro Mezinárodní den žen tehdy nebylo vybráno žádné konkrétní datum, již rok poté se Mezinárodní den žen slavil v Rakousku, Dánsku, Německu a Švýcarsku. Den oslav se lišil podle kontextu, spojovaly jej však demonstrace žen a jejich požadavky na volební právo a konec diskriminace v zaměstnání.

V roce 1917 přerostly ženské nepokoje proti válce a bídě v Petrohradě v únorovou revoluci (podle gregoriánského kalendáře se jednalo o březen) a abdikaci cara. V roce 1960 se v rámci oslav 50. výročí MDŽ setkalo na konferenci v Kodani 729 delegátek ze 73 zemí a přijaly deklaraci o podpoře politických, ekonomických a sociálních práv žen. Teprve v roce 1975 uznala oficiálně MDŽ Organizace spojených národů (OSN) – a poté i mnohé další národní vlády. OSN v souvislosti s MDŽ každoročně upozorňuje na témata, která reflektují genderovou rovnost na globální i lokální úrovni. Mezi tématy byly např. účast žen na řešení konfliktů, boj proti násilí na ženách a dívkách nebo světové investice do žen a dívek. Letos se OSN zaměřuje na stejná práva a rovné příležitosti.

Mezinárodní den žen je každoročně výrazně připomínán v Evropské unii. Mnohá z témat, která spojila ženy před více než sto lety, jsou totiž aktuální i dnes. Ať už se jedná o přístup k zaměstnání, odměňování (v EU mají ženy v průměru o 17% nižší platy než muži), přístup k rozhodovacím pozicím, reprodukční práva, násilí na ženách atd. V některých zemích (např. v Indii, Argentině, Afghánistánu, Kongu či i v Íránu) se podle Kateřiny Jonášové (článek Ženský protestsong, 2007) „ženy k MDŽ obracejí jako k možnosti upozornit na své palčivosti s intenzivní silou. Protože solidární provázanost protestů jim dodává odvahu i váhu.” Mezinárodní den žen, který byl v českém kontextu po roce 1989 až do roku 2003 vytěsněn z kalendářů i obecného povědomí, má tedy smysl slavit a připomínat i dnes. I proto, abychom si uvědomili, že některá naše práva, která pokládáme za odvěká a přirozená, musela být v minulosti tvrdě vybojována, a že naše společnost musí urazit ještě dlouhý kus cesty ke skutečně rovnoprávnému postavení žen a mužů.