Soutěž Úřad roku „Půl na půl“ – respekt k rovným příležitostem
V roce 2006 provedla obecně prospěšná společnost Gender Studies analýzu vnímání problematiky rovnosti žen a mužů na krajských úřadech. Její výsledky svědčily o tom, že rovnost žen a mužů není mezi prioritami vedení většiny krajských úřadů. Z druhé strany se však ukázalo, že existují úřady samosprávy, které vyrovnání šancí mezi ženami a muži aktivně prosazují. Proto se Gender Studies a Ministerstvo vnitra dohodly na tom, že by bylo zajímavé stav rovnosti žen a mužů ve veřejné správě průběžně monitorovat a to nejlépe prostřednictvím soutěže, která by podpořila citlivost úřadů v genderové oblasti a pozitivně je motivovala.
Soutěž o nejlepší úřad s rovnými příležitostmi se tedy zrodila s cílem zvyšovat citlivost úřadů k rovnosti žen a mužů, monitorovat opatření, která úřady v této oblasti zavádějí a podporovat zavádění principů gender mainstreamingu do práce a praxe úřadů samotných.
Do prvního ročníku se v roce 2007 přihlásilo 39 úřadů. 1. místo v kategorii krajských úřadů získal krajský úřad Karlovarského kraje, 1. místo v kategorii obcí III. typu získal městský úřad v Přelouči a 1. místo v kategorii obcí II. a I. typu získal úřad v Němčicích nad Hanou.
Do druhého ročníku v roce 2008 se přihlásilo 62 úřadů. V kategorii krajských úřadů zvítězil Krajský úřad Jihomoravského kraje, v kategorii obcí III. typu zvítězil úřad městské části Praha 10, v kategorii obcí II. typu zvítězil městský úřad Žlutice a v kategorii obcí I. typu obecní úřad Milotice.
Do třetího ročníku soutěže se přihlásilo již 142 úřadů. V kategorii krajských úřadů zvítězil krajský úřad Karlovarského kraje, v kategorii obcí III. typu městský úřad Bruntál, v kategorii obcí II. typu městský úřad Jílové u Prahy a v kategorii obcí I. typu úřad městyse Lysice.
V současné době probíhá čtvrtý ročník soutěže, jehož výsledky budou slavnostně vyhlášeny na konferenci, kterou pořádá Ministerstvo vnitra spolu s Gender Studies dne 17. června 2010 v Praze.
Zajímavé je podívat se na to, jak jsou v soutěži zastoupeny jednotlivé kraje. V roce 2009, kdy se do soutěže přihlásilo 142 úřadů, pocházelo z Královéhradeckého kraje 20 z nich, z Moravskoslezského 18, z Ústeckého 16, z Jihomoravského 15, ze Středočeského 14, ze Zlínského 12, z Libereckého a z Vysočiny se zúčastnilo po 8 úřadech. Pardubický kraj měl v soutěži 7 úřadů, Plzeňský 6, kraje Karlovarský a Jihočeský byly zastoupeny každý 5 úřady, Olomoucký 4 a hlavní město Praha rovněž 4 úřady, resp. Magistrátem a 3 městskými částmi.
Na prvním a druhém místě se v prvních třech ročnících střídaly krajské úřady Karlovarského a Jihomoravského kraje. Proč jim hodnotící komise dala nejvíce bodů? Jihomoravský kraj má jako jeden z mála zohledněny principy gender mainstreamingu ve vizi úřadu i ve strategii kraje. Kromě toho provádí mezi svými občany průzkumy v oblasti zaměstnanosti i z genderového hlediska, vzdělává je v oblasti rovnosti, podporuje zařízení péče o děti, realizuje projekt Rodinný pas a jiné. Karlovarský kraj aplikuje politiku rovnosti především směrem k zaměstnancům a zaměstnankyním, kteří/které mohou v prázdninových měsících využít letní družiny pro své děti, mají možnost se vzdělávat v problematice rovnosti, zavedené jsou alternativní pracovní úvazky, dohody se zaměstnankyněmi na mateřské/rodičovské, zdravotní volno a podobně.
Na úrovni úřadů III. typu lze najít nevyšší počet případů aplikace principů rovnosti v praxi a práci úřadů. Obce III. typu jsou v soutěži velmi silně zastoupeny a jsou k rovnosti žen a mužů nejvíce citlivé (ze 142 úřadů v roce 2009 bylo 49 obcí III. typu).
V roce 2009 vyhrál v této kategorii úřad města Bruntálu (Moravskoslezský kraj). Rovné zacházení se na úřadě dodržuje v souladu s Příkazem tajemníka k zajištění rovného zacházení a zákazu všech forem diskriminace. Úřad vydal také vlastní antidiskriminační nařízení. Rovnost žen a mužů je zohledněna ve třech zásadních vnitřních dokumentech, ale i v těch dokumentech úřadu, které směřují k veřejnosti. Úřad udržuje pravidelný kontakt se svými zaměstnankyněmi na mateřské/rodičovské dovolené a zapojuje je do specifických pracovních aktivit v projektech města jako např. testování bezbariérovosti s dětským kočárkem. Všichni zaměstnanci a zaměstnankyně mají pružnou pracovní dobu, možnost pracovat na zkrácený úvazek, možnost práce na dohodu pro zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené. Úřad provádí pravidelné dotazníkové šetření spokojenosti zaměstnanců a zaměstnankyň (v rámci CAFu) a vzdělává své pracovníky a pracovnice v oblasti rovných příležitostí a opatření proti diskriminaci (v posledním období 21 osob). V současné době probíhá sociodemografická analýza města Bruntál formou dotazníkového šetření, kde město prosazuje paritní zastoupení respondentů a respondentek, tak jako i u jiných obdobných šetření, která zjišťují potřeby veřejnosti u různých cílových skupin. Bruntál podporuje volnočasové aktivity dětí, má dostatečnou kapacitu školek a v jedné z mateřských škol je zřízena i třída pro děti do 3 let.
Obce II. typu jsou nejméně zastoupenou kategorií (v roce 2009 se jich zúčastnilo 25). Na prvním místě se umístilo Jílové u Prahy (Středočeský kraj), které zohledňuje aspekty rovnosti žen a mužů ve svém strategickém plánování a v oblasti slaďování umožňuje umístění dětí zaměstnanců a zaměstnankyň v mateřské škole, jejíž zřizovatelem je město. Kromě toho úřad udržuje pravidelný kontakt se zaměstnankyněmi na mateřské/rodičovské dovolené, které mají také možnost pracovat pro úřad na dohodu. Zaměstnancům a zaměstnankyním pečujícím o děti do 15 let poskytuje možnost upravit si pracovní úvazek. Rozšiřuje kapacitu stávajících MŠ a ZŠ s ohledem na demografickou situaci.
Účasti obcí I. typu si Ministerstvo vnitra i Gender Studies velmi váží, neboť se jedná o malé obce s velmi omezeným rozpočtem. Obcí I. typu se v loňském roce zúčastnilo soutěže 56. Vyhrál úřad městyse Lysice (Jihomoravský kraj), který se soutěže účastní pravidelně. Úřad městyse Lysice patří mezi malé úřady, celkově má jedenáct zaměstnanců a zaměstnankyň. I když není na úřadě vymezen specifický úvazek či jeho část na problematiku rovných příležitostí žen a mužů, tak tato tématika spadá do kompetencí starosty, který i v rámci personální politiky musí rovné příležitosti a nediskriminační opatření zohledňovat. Pracovní řád i vnitřní platový předpis zahrnují zákonná opatření vztahující se k diskriminaci, navíc se úřad snaží zohledňovat problematiku gender mainstreamingu při podávání vlastních projektových žádostí. Zaměstnanci a zaměstnankyně úřadu mají možnost pracovat v rámci flexibilních pracovních úvazků a také možnost osobního volna nejen v případě péče o závislou osobu, ale také při vyřizování různých osobních záležitostí.