Postavení žen migrantek v České republice – vybrané problémy

V tomto textu shrneme některé z problémů, se kterými se setkávají cizinky žijící v České republice. Nejprve zmíníme situaci v oblasti poskytování zdravotní péče a následně obtíže související s ekonomickou aktivitou. V závěru textu uvedeme vybrané aktivity státu a neziskových organizací usilující o zlepšení situace.

Přístup k lékařské péči

Jedním z přetrvávajících problémů je přístup cizinců a cizinek ze zemí mimo EU ke zdravotnímu pojištění. Podle současné legislativy mohou využít veřejné zdravotní pojištění pouze osoby s trvalým pobytem nebo osoby s přechodným pobytem v zaměstnaneckém poměru. V ostatních případech se musí pojistit u komerčních pojišťoven a jednorázově si zaplatit pojištění, které však pokrývá výrazně menší rozsah lékařské péče (cena za jeden rok pojištění se pohybuje okolo 8.000 Kč; upraveno dle Hnilicová, Dobiášová 2009). Nemají ale záruku, že je pojišťovna vůbec pojistí (například osoby ve vyšším věku, narozené děti a jiné „rizikové“ skupiny), čímž je ohrožen i nárok na legální pobyt v zemi. Ze základního komerčního pojištění není hrazena předporodní a poporodní péče o matku, ani o narozené dítě. Pokud je jim lékařská péče v těchto případech poskytnuta, dostávají se rodiny do situace, kdy musí zaplatit zdravotnímu zařízení vysoké finanční částky. Z praxe se dozvídáme o případech, kdy je poskytnutí i základní péče odmítáno, osoby jsou odkazovány na jiná zdravotnická zařízení.

Analýza situace cizinců a cizinek v souvislosti se zdravotním pojištěním ukázala, že i pro český stát by bylo výhodnější umožnit také cizincům a cizinkám bez trvalého pobytu přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění. Důvodem je zejména fakt, že zpočátku pobytu na území jsou příchozí v mladším věku a jsou ekonomicky aktivní, tudíž mohou finančně přispívat veřejnému zdravotnictví, aniž by ve velké míře čerpali lékařskou péči (více viz Hnilicová, Dobiášová 2009).

Postavení migrantek na trhu práce a možnosti kombinace rodinného a pracovního života

Ženy migrantky se na trhu práce setkávají s problémem vícenásobné diskriminace z důvodu věku, genderu a rodičovství, etnicity, národnosti atd. Tyto faktory se vzájemně posilují a znevýhodňují ženy v přístupu k zaměstnání, ale také v přístupu ke vzdělání a informacím, které jsou pro příchozí nezbytným krokem ke zvýšení šancí k ekonomické a společenské integraci. „Bohužel kvůli mému onemocnění nemůžu pracovat na kase nebo u pásu. Hledám práci v kanceláři, chci pracovat v oboru, chci v této zemi přispět svými znalostmi, schopnostmi, chci být užitečná, ale podle mě toho nikdo nechce využít.“ (úryvek z deníku Anny, azylantka z Běloruska).

Příležitosti k ekonomické aktivitě migrantky nachází nejčastěji na sekundárním trhu práce (nekvalifikované, nízce finančně ohodnocené pracovní pozice), kde nemají možnost využít svou odbornost a pracovní praxi ze země původu. Závažným problémem je pracovní uplatnění v šedé či černé ekonomice (švarcsystém, práce v družstvech) s nedostatečnou ochranou pracovních práv pracujících.

Tradiční genderové role a stereotypy posílené specifickou situací migrantů a migrantek vedou k sociální a kulturní izolaci, nedostatečné znalosti fungování institucionálního a legislativního systému ČR k ekonomické nesoběstačnosti. Pro ženy cizinky je v ČR obecně problematická dostupnost využívání institucionální péče o děti (jesle, mateřské školy či mateřská centra, která by mohla být využívána také jako prostor pro setkávání cizinek s ženami z majority) navíc posílena jejich neinformovaností a socio-kulturními odlišnostmi.

Těhotenství a péče o narozené děti představuje pro ženy cizinky bez trvalého pobytu velmi komplikovanou a rizikovou situaci. Hrozí jim, že ztratí povolení k pobytu, které je vázáno na zaměstnání, cizinky mají ve velké většině práci na dobu určitou a zaměstnavatelé je dále kvůli těhotenství nezaměstnají. Vlastní podnikatelská činnost se tak v tomto ohledu jeví jako výhodnější, zároveň však přináší výrazně vyšší nároky na zajištění výdělku i zvládnutí související administrativy. Pro osoby s nižší znalostí jazyka je pak nutností závislost na zprostředkovatelích, jejichž služby jsou však předražené a ne vždy garantují správné vyřízení.

Integrační aktivity státu a nevládních neziskových organizací

Téma genderového aspektu integrace migrantů a migrantek, zohlednění genderově specifických zájmů a potřeb příchozích není v ČR stále předmětem hlubší veřejné diskuse, neodráží se cíleně ani v legislativních opatřeních a koncepčních dokumentech.

Základním dokumentem, který vymezuje státní integrační politiku ČR, je Koncepce integrace cizinců z roku 2005 (aktualizovaná verze je platná od roku 2006). Uváděna je zejména potřeba zohlednit při integračních aktivitách specifické postavení žen jako jedné ze zranitelných skupin. Konkrétním příkladem naplnění koncepce pak může být například emergentní projekt Městské části Praha 14, podpořený ze zdrojů Ministerstva vnitra, kdy při realizaci jazykových kurzů došlo k zohlednění situace rodičů poskytnutím služby hlídání dětí.

Evropská kontaktní skupina v ČR (EKS) v dubnu roku 2009 v rámci aktivit České ženské lobby zrealizovala kulatý stůl, kterého se zúčastnili zástupci a zástupkyně veřejné správy, média a zejména samy ženy migrantky. Tato akce měla za cíl zahájit hlubší debatu o postavení žen migrantek v české společnosti. EKS také iniciuje neformální setkávání žen migrantek, které se chtějí aktivně podílet na integraci a hájit svoje zájmy a práva. Mezi další organizace, které kladou důraz na prosazování genderového přístupu v migrační a integrační oblasti, patří například Nesehnutí, Organizace pro pomoc uprchlíkům nebo občanské sdružení Berkat.

Článek vychází z podkladů poskytnutých Evropskou kontaktní skupinou do publikace ŽENY A ČESKÁ SPOLEČNOST: Hodnocení implementace Pekingské akční platformy na národní a mezinárodní úrovni (Peking + 15), kterou vydalo centrum ProEquality. 

Literatura, zdroje dat:

Aktualizovaná Koncepce integrace cizinců. 2006. Přijata usnesením vlády č. 126 ze dne 8. února 2006 ke Koncepci integrace cizinců v roce 2005.

Hnilicová, H., Dobiášová, K. 2009. „Zdravotní pojištění cizinců v ČR.“ https://migraceonline.cz

Víznerová, H. (ed.) 2009. Deník migranta, deník migrantky. Praha: Evropská kontaktní skupina v ČR.

Zpráva o realizaci Koncepce integrace cizinců v roce 2009. Dostupné na: http://www.cizinci.cz/files/clanky/611/KIC_2009_Finalni_verze_23032010.pdf

Český statistický úřad – počty cizinců: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_pocet_cizincu