Michal Viewegh se prokázal jako nezpůsobilý výchovy dívek v Čechách

Michal Viewegh se prokázal jako nezpůsobilý výchovy dívek v Čechách, když se v pátečním Posledním slovu LN ze dne 17. dubna 2003 pozastavuje nad projektem Gender Studies, o.p.s., vyzývajícím umělkyně/umělce a filozofky/filozofy vyjádřit se na téma menstruace a diví se proč ne třeba na téma plešatění nebo zvětšení prostaty.

Problémy mužského těla a zdraví patří mezi relevantní otázky genderových studií –Michal Viewegh si může v bohaté sekci o mužích knihovny GS najít své odpovědi, ale problém menstruace je jiného řádu. U menstruace jde o systémovou záležitost, pozoruhodnou svou návazností na moc: ženská polovina lidstva může být označena jako nečistá a nehodná doteku či apriori nezpůsobilá vykonávat určité práce. Proto je zajímavá pro filozofii, teologii a sociologii, ať už v perspektivě současné u ortodoxního judaismu - viz izraelský snímek uvedený v letošním festivalu Jeden svět, nebo historické, například ve středověkém katolicismu, zakazujícím menstruujícím ženám chodit do kostela. I dnes u nás nečistota přetrvává například v jazyce gynekologů, hovořících o „menstruačním špinění“, i dnes je menstruace využita jako důkaz ženské nezpůsobilosti například u některých sportů (viz nedávná debata BBC o boxu). Finanční úspěch televizních reklam na vložky a tampóny je ve SKRYTÍ menstruace. Skutečný problém vložek, totiž jejich neekologičnost, je zamlčen.

Menstruace je údajně jediný přirozený proces, který zahrnuje ztrátu krve. Lékaři připouštějí, že většina žen během menstruace zažívá „nepříjemné stavy“, ale nedokáží se shodnout na tom, nakolik ženy trpí opravdovou bolestí. Spisovatelka Germaine Greer připomíná, že když se holčička doví, že bolest spojená se strachem je její vina a důsledek nesprávné adaptace na ženskou roli, není divu, že se cítí jako oběť špatného vtipu: „Ženy si musí uvědomit, že menstruace slouží tajné moci antifeministického argumentu a musí proti němu postavit vlastní svědectví o své situaci.”

Gender Studies o.p.s., vycházelo z faktu, že téma menstruace přineslo ve světě zajímavou žeň v nejrůznějších oborech. Snad nejznámější je u nás vtipný esej Glorie Steinem Kdyby muži menstruovali a báseň Anne Waldman Trhá se svět. Pokud chtějí umělkyně a básnířky vytvářet originální, skutečně ženské umění, které není jen kopií mužského, skutečně se musí se s tématem ženského těla jako sídla své identity poctivě vyrovnat – tedy pokud se nepovažují se za nemenstruujícího „člověka“.

Pavla Jonssonová, nezávislá genderová výzkumnice