ASOCIACE PRO ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI požaduje zlepšení podmínek pro rodiče s dětmi
24. červen 2003
| Michaela Marksová-Tominová
Prioritou ARP pro rok 2003 je zlepšení podmínek pro rodiče s dětmi. Vycházíme ze skutečnosti, že tato oblast se týká obrovského počtu lidí v České republice. Nedůstojné podmínky pro rodiče pečující o děti, které se týkají převážně žen, zakládají jejich diskriminaci i v dalších oblastech.
Vláda od roku 1998 každoročně schvaluje dokument „Priority a postupy vlády pro prosazování rovnosti mužů a žen“. Asociace pro rovné příležitosti (ARP), která sdružuje neziskové ženské organizace vzniklé po roce 1989, se rozhodla postupně předkládat své vlastní priority, tedy začít zveřejňovat návrhy na řešení těch problémů, které pokládáme v oblasti nerovného postavení žen a mužů ve společnosti za naprosto zásadní.
Prioritou ARP pro rok 2003 je zlepšení podmínek pro rodiče s dětmi.
Vycházíme ze skutečnosti, že tato oblast se týká obrovského počtu lidí v České republice. Nedůstojné podmínky pro rodiče pečující o děti, které se týkají převážně žen, zakládají jejich diskriminaci i v dalších oblastech.
Pro zlepšení podmínek pro rodiče s dětmi v naší zemi je třeba provést celou řadu změn jak legislativních, tak jiných. Za naprosto zásadní ale považujeme tyto:
1. Zvýšení rodičovského příspěvku aspoň na výši minimální mzdy.
2. Zrušení omezení přivýdělku na rodičovské dovolené.
3. Zavedení stejných podmínek pro matky i otce, pokud pečují o dítě do přibližně 6ti měsíců věku (20-22 týdnů), tj. umožnění otcům pobírat peněžitou pomoc v mateřství, která činí 69% z platu.
Podrobnější vysvětlení:
Ad 1: Rodičovský příspěvek je definován jako dávka, která má umožnit rodiči věnovat se celodenně péči o dítě, a její výše činí 2.552,- Kč měsíčně. Tato částka zůstává stejná bez ohledu na počet dětí, o které se staráte. Výši této dávky považujeme za naprosto nedůstojnou, neboť péče o dítě je celodenní zaměstnání, nesmírně důležité pro celou naši společnost. Vzhledem k tomu, že průměrný plat mužů je v ČR stále vyšší než plat žen, těžko lze očekávat, že za těchto podmínek budou zůstávat s dětmi na rodičovské dovolené otcové. Důsledkem je přetrvávající diskriminace žen na pracovním trhu a diskriminace otců, kteří téměř nemají šanci získat po rozvodu dítě do své péče.
Ad 2: Pobírá-li rodič rodičovský příspěvek, může si k němu vydělat měsíčně čistý příjem 3.486,- Kč (vyjma studentů do 26 let, u kterých je částka nepatrně vyšší). Pokud ovšem výdělek přesáhne tuto částku byť jen o 100,- Kč, bude ji/mu příslušný měsíc odebrán celý rodičovský příspěvek. Tyto podmínky považujeme za silně demotivující pro ty rodiče, kteří chtějí i na rodičovské dovolené zůstat aktivní. Kromě toho se vůbec nezohledňuje celá řada prací, které lze dělat doma a tudíž zároveň splňovat podmínky celodenní péče o dítě.
Ad 3: Ačkoli zákon umožňuje otcům pečovat o dítě vlastně již od narození, v praxi je jim to znemožněno. Zatímco matka dostává přibližně do 6 měsíců věku dítěte 69% platu (tzn. peněžitou pomoc v mateřství, PPM), otec dostane hned rodičovský příspěvek, tj. 2.552,- Kč (nárok na PPM má pouze v případech, že matka dítěte zemře nebo je ze zdravotních důvodů neschopná o dítě pečovat ap). Toto opět prohlubuje nerovnost žen a mužů ve společnosti.
Další priority Asociace se budou týkat např. domácího násilí, situace matek (a samozřejmě i otců) samoživitelek, postavení žen na pracovním trhu, zastoupení žen v rozhodovacích procesech, zobrazování žen a mužů v médiích a reklamě.
Michaela Marksová-Tominová, místopředsedkyně ARP
Prioritou ARP pro rok 2003 je zlepšení podmínek pro rodiče s dětmi.
Vycházíme ze skutečnosti, že tato oblast se týká obrovského počtu lidí v České republice. Nedůstojné podmínky pro rodiče pečující o děti, které se týkají převážně žen, zakládají jejich diskriminaci i v dalších oblastech.
Pro zlepšení podmínek pro rodiče s dětmi v naší zemi je třeba provést celou řadu změn jak legislativních, tak jiných. Za naprosto zásadní ale považujeme tyto:
1. Zvýšení rodičovského příspěvku aspoň na výši minimální mzdy.
2. Zrušení omezení přivýdělku na rodičovské dovolené.
3. Zavedení stejných podmínek pro matky i otce, pokud pečují o dítě do přibližně 6ti měsíců věku (20-22 týdnů), tj. umožnění otcům pobírat peněžitou pomoc v mateřství, která činí 69% z platu.
Podrobnější vysvětlení:
Ad 1: Rodičovský příspěvek je definován jako dávka, která má umožnit rodiči věnovat se celodenně péči o dítě, a její výše činí 2.552,- Kč měsíčně. Tato částka zůstává stejná bez ohledu na počet dětí, o které se staráte. Výši této dávky považujeme za naprosto nedůstojnou, neboť péče o dítě je celodenní zaměstnání, nesmírně důležité pro celou naši společnost. Vzhledem k tomu, že průměrný plat mužů je v ČR stále vyšší než plat žen, těžko lze očekávat, že za těchto podmínek budou zůstávat s dětmi na rodičovské dovolené otcové. Důsledkem je přetrvávající diskriminace žen na pracovním trhu a diskriminace otců, kteří téměř nemají šanci získat po rozvodu dítě do své péče.
Ad 2: Pobírá-li rodič rodičovský příspěvek, může si k němu vydělat měsíčně čistý příjem 3.486,- Kč (vyjma studentů do 26 let, u kterých je částka nepatrně vyšší). Pokud ovšem výdělek přesáhne tuto částku byť jen o 100,- Kč, bude ji/mu příslušný měsíc odebrán celý rodičovský příspěvek. Tyto podmínky považujeme za silně demotivující pro ty rodiče, kteří chtějí i na rodičovské dovolené zůstat aktivní. Kromě toho se vůbec nezohledňuje celá řada prací, které lze dělat doma a tudíž zároveň splňovat podmínky celodenní péče o dítě.
Ad 3: Ačkoli zákon umožňuje otcům pečovat o dítě vlastně již od narození, v praxi je jim to znemožněno. Zatímco matka dostává přibližně do 6 měsíců věku dítěte 69% platu (tzn. peněžitou pomoc v mateřství, PPM), otec dostane hned rodičovský příspěvek, tj. 2.552,- Kč (nárok na PPM má pouze v případech, že matka dítěte zemře nebo je ze zdravotních důvodů neschopná o dítě pečovat ap). Toto opět prohlubuje nerovnost žen a mužů ve společnosti.
Další priority Asociace se budou týkat např. domácího násilí, situace matek (a samozřejmě i otců) samoživitelek, postavení žen na pracovním trhu, zastoupení žen v rozhodovacích procesech, zobrazování žen a mužů v médiích a reklamě.
Michaela Marksová-Tominová, místopředsedkyně ARP