Jakou přisuzují ženy hodnotu či roli práci ve svém životě? Co pro ně znamenala skutečnost, že si mohly samy vydělávat? Co ovlivňovalo volbu jejich zaměstnání a shánění práce? Jakými změnami procházely? Jaké překážky překonávaly? Setkávaly se s nějakými předsudky? Jak vypadala jejich druhá směna? Na vybraných příkladech z rozhovorů našeho projektu Československo v paměti žen se pokusím nastínit alespoň na některé z těchto otázek odpověd.

Na podzim skončil náš didaktický projekt Československo v paměti žen, který představuje soudobé dějiny Československa perspektivou deseti příběhů žen, na kterých jsou zaznamenána témata každodennosti. Nyní je již vzdělávací platforma www.pametzen.cz plně k dispozici pro vyučující i studující (nejen) 8. a 9. tříd základních škol.

Historické sexuologické konstrukce transgender identity bývaly často založeny na propojenosti (ne-li přímo identifikaci) s homosexualitou. Dnes sexualitu a transgender identitu vnímáme jako dva nezávislé aspekty osobnosti. Jak jsme se dostaly*i do bodu, kde se trans osoby otevřeně identifikují jako lesby, gayové, bisexuální, asexuální a všechny ostatní osoby na široké škále sexuality? Nešlo o snadnou cestu.

Narodit se jako dívka znamenalo přinést do rodiny zátěž. Toto tvrzení platilo dlouho, před polovinou 19. století stále ještě takřka napříč všemi sociálními vrstvami. Snad jen nejnižší stav – zemědělští a průmysloví dělníci – se v případě narození děvčátka skutečně radovali z další pracovní síly.