Českou ženskou lobby, zastřešující organizaci téměř 40 ženskoprávních organizací, zastihl nouzový stav v každodenní rutině zlepšování podmínek žen ve společnosti. Jedná se o téma, ve kterém má náš stát obrovské rezervy. V době nouzového stavu kvůli COVID-19, se krize rovnosti žen a mužů projevila v plné šíři, ať již nárůstem násilí na ženách a dětech uzavřených doma či vytížeností zdravotních, sociálních a prodejních služeb, ve kterých je vedle nízkého ohodnocení i výrazně vyšší podíl žen než mužů.

Přinášíme čtenářské tipy pro děti i teenagery, které nezúží jejich pohled na svět na modrou, nebo růžovou, na tituly pro kluky, nebo pro holky. Barev je na světě mnohem víc, není třeba si žádnou z nich zakázat. Feministické smýšlení po přečtení nezaručujeme, ale širší rozhled slíbit určitě můžeme. Knihy vybírá a celou rubriku připravuje Kateřina Čopjaková, literární a komiksová kritička týdeníku Respekt a Radia Wave.

Zamýšleli*y jste se nad tím, jak asi mohou celosvětovou pandemii v podobě onemocnění COVID-19 prožívat lidé identifikující se způsobem, který jejich země neuznává jako oficiálně možný? Pro mě osobně, jakožto pro nebinární trans osobu, je frustrující jít k lékaři*lékařce, který*která mě vůbec nezná, i když není světová pandemie. Vím moc dobře, že pro velké množství trans/nebinárních/queer osob je toto rovněž problematické a psychicky náročné.

Podle Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, který provedl na jaře 2019 sčítání osob bez domova, je v České republice bez stálé střechy nad hlavou zhruba 21 230 dospělých osob a 2 600 dětí. V důsledku koronakrize ještě přibyl počet lidí, kteří přišli o domov a ocitli se v nouzi. Většinu z dospělých osob bez přístřeší sice tvoří muži, ženy bez domova jsou ale v této situaci zranitelnější, dostávají se do ní z jiných důvodů a mají specifické potřeby. Právě jim nabízí podporu a pomoc nezisková organizace Jako doma, s jejíž pracovnicí Lenkou Vrbovou jsme o dopadu koronakrize na život na ulici hovořili.