Rozhovor Lisy Goldmann s Natashou Lamb, spoluzakladatelkou kapitálové společnosti Arjuna Capital, která si vytkla cíl odstranit rozdíly v odměňování žen a mužů v Americe a začala s tím v Silicon Valley. Vystudovala udržitelnou ekonomiku.

Znáte to video s opičkami? Jedna dostává za svůj výkon okurku, druhá hroznové víno. Jsou spokojené do té chvíle, než opička, která dostává okurku, vidí, že druhá úplně stejná opička dostává za úplně stejný výkon hroznové víno. Video je velmi populární, protože mnozí z nás se cítí obdobně. Nedá nám to a přemýšlíme, zda za svou práci nedostáváme okurku, když třeba kolega či kolegyně má hroznové víno. Často máme pocit, že odměňování za práci, kterou děláme, není fér.

Marie se vrátila na odbor financí a ekonomiky jednoho velkého úřadu po devíti letech, které strávila na mateřské a rodičovské se třemi dětmi. Když obdržela platový výměr, zjistila, že pro postup v platových stupních se jí započítalo pouze šest let a navíc jí byl snížen osobní příplatek. Odůvodnění znělo zhruba tak, že jelikož po tolika letech už svou práci zapomněla, musí se naučit vše znovu a teprve poté se vedoucí rozhodne, jestli jí zvýšení osobního příplatku navrhne alespoň na původní úroveň z doby před dětmi. Kromě toho si Marie požádala o zkrácení služební doby o jednu hodinu denně, aby stíhala provozní dobu školky a školní družiny, a její plat byl tedy dále poměrně zkrácen. Jelikož ale na oddělení, ve kterém pracovala, byl dlouhodobý podstav, musela stejně dělat v podstatě stejný objem práce jako ostatní. Když se pak při přátelském setkání její kolega František, bývalý spolužák, se kterým na úřad nastupovala společně, prořekl, že za stejnou práci bere asi o 10 000 korun hrubého více, došla jí trpělivost. Šla se zeptat nadřízené, co může se svým platem dělat, a jak je to vůbec podle tabulek možné, ale se zlou se potázala. Nadřízená se na ni obořila, co si to dovoluje, že všechno je přesně „podle zákona“, že mzdovka ví, co dělá, a že rozhodnutí o platu převzala, odvolání nepodala, tak si teď vůbec stěžovat nemůže. A že mají přece zakázáno o platech mluvit, a to že si s Frantou teda vyřídí.

Příběhem, kterého jsem se jako dítě vždy před spaním dožadovala, byl O princezně Chytrolínce (Princess Smartypants (2005) autorky Babette Cole), obrázková kniha o princezně, která se nechtěla vdávat. Dobrodružství ji zajímala víc než kluky a nakonec proměnila prince, kterého jí rodiče vnucují, v ropuchu. Příběh, který tradiční pohádky o princeznáchstaví na hlavu. Děj je inspirován vzorem Paper Bag Princess (1980) autora Roberta Munsche, v němž princezna zachraňuje svého prince před drakem s pomocí svého důvtipu a později, když si princ neváží své záchrany, jej opustí. Příběhy s obrácenými genderovými rolemi a nestereotypními postavami se to v nedávné historii v dětských knihách jen hemží, nicméně analýza genderového uspořádání v dětských knihách ukazuje v posledních letech stoupající trend návratu ke starému řádu.