Sebevraždu podle ČSÚ spáchá 4,7 mužů na 1 ženu. V posledních letech se přitom počty sebevražd snižují, z 2 079 ročně v padesátých letech na 1 560 v roce 2014. Přesto tvoří tento počet 1,2 % všech zemřelých. Dle statistik došlo u mužů k sebevraždě v 1 288 případech, u žen pouze v 288 případech.

Název tohoto článku, jehož cílem je zaměřit se na genderové rozdíly v problematice závislostí, jsem si částečně vypůjčil z jednoho amerického filmu, avšak nebudeme se zaměřovat pouze na „bažení“ žen, ale samozřejmě také mužů. Bažení (craving) je jednou ze základních charakteristik závislostí všeho druhu. Jde o silnou, takřka nekontrolovatelnou či obsesivní touhu po něčem, co označujeme jako droga, ať už se jedná o alkohol, drogu v užším smyslu slova, třeba marihuana, pervitin nebo kokain, ale také tabák či léky (v odborné hantýrce tzv. nealkoholové drogy), anebo třeba hraní na automatech či oddávání se počítačovým hrám, nekončící práci, sexu nebo nakupování.

Dívky dorovnaly jednu genderovou nerovnost. V tomto případě ale není proč se radovat – dostihly chlapce v počtu diagnóz ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou). Mezi lety 2003 a 2011 narostl podle studie z roku 2015 publikované v Journal of Clinical Psychiatry počet diagnóz u dívek o 55%, zatímco u chlapců 40%. I nadále ale bývají dívky špatně diagnostikovány, což má dost nepříznivé následky.

Představu ideální rodiny dokážeme odříkat jako dětskou básničku: muž, žena, dítě. Implicitně předpokládáme, že jde o vztah rodičů a dítěte. Zapomeneme na prarodiče nebo sourozence. Implicitně rodinu definujeme pomocí struktury a genderu. Nemluvíme o jejím fungování – soudržnosti, sounáležitosti, péči, sdílení, podpoře, řešení konfliktů nebo spoluzodpovědnosti.